Jižní Morava je na vyšší teploty zvyklá. Poslední dobou ale začíná počasí pořádně přitápět pod kotlem. Období od loňského září do letošního srpna bylo na jižní Moravě dokonce nejteplejšími po sobě jdoucími dvanácti měsíci za posledních sto let.

Vyplývá to z nové studie brněnských meteorologů. Ti varují, že pokud se nezačnou dělat kroky k zadržení vody v krajině, může být do pár let kvůli extrémnímu počasí akutní nedostatek vody.

„Průměrná teplota byla v minulých letech osm až devět stupňů Celsia. Například v brněnských Tuřanech jsme ale ve sledovaném období naměřili průměr jedenáct a půl stupně. To je jednoznačně extrémní vzestup,“ uvedl ředitel brněnských meteorologů Jaroslav Rožnovský.

Ještě tepleji bylo v jižní části kraje. Například stanice v Brodu nad Dyjí na Břeclavsku naměřila průměrnou teplotu přes dvanáct stupňů.

Ačkoli mohou být vyšší teploty pro mnohé příjemnou změnou, zemědělci jsou z teplotních extrémů zoufalí. „Výnosy se nám stále snižují. Někde byly letos oproti loňsku poloviční, jinde nižší dokonce až o dvě třetiny. Jsme sice v teplomilné oblasti, ale teploty se pořád zvyšují a je to čím dál horší,“ prohlásila ředitelka znojemské Agrární komory Yvonne Urbanová. Nejvíce podle ní trpí obiloviny, slunečnice a kukuřice.

Podle zemědělců i meteorologů je největším problémem nedostatek vody. Z půdy se jí totiž vypařuje mnohem víc, než se do země dostane například z dešťů. „V některých částech jižní Moravy by bylo třeba navíc dodat až dvě stě litrů na jeden metr čtvereční. Je otázkou dvaceti, třiceti let, kdy kvůli extrémním jevům počasí bude akutní nedostatek vody,“ upozornil šéf meteorologů Rožnovský.

O tom je přesvědčena i šéfka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. „Musíme zadržovat v krajině mnohem více vody. Důležité je proto vysazovat zeleň a smíšené lesy i změnit hospodaření s půdou,“ uvedla.

Podle odborníků jsou výsledky studie dalším z argumentů, které potvrzují globální oteplování. „Je to jen další kamínek do mozaiky. Globální oteplování je hrozbou všude. Pro jižní Moravu může znamenat nejen růst teplot, ale i další extrémní jevy počasí,“ poznamenal klimatolog z brněnské Masarykovy univerzity Pavel Prošek.