Teploty na jižní Moravě se už několik let vymykají běžným hodnotám. Pranostiky předků přestávají platit a lidé si pomalu zvykají, že v létě rtuť teploměru klesne pod dvacet stupňů celsia až se západem slunce.

“Proč se otepluje a jaké jsou jeho důvody nikdo v tuto chvíli říci nedokáže. V této chvíli ladíme počítačový klimatický model s vysokým rozlišením pro střední Evropu, ale jeho výstupy budeme teprve zpracovávat,“ řekl Petr Štěpánek z brněnské pobočky Českého hydromeorologického ústavu, který se podílí na evropském projektu Cecilia.

Ten zpracovávají země středoevropského regionu a měl by odpovědět na to, jaké mohou mít klimatické změny dopady. Podobné systémy by pak měly pomoci třeba právě moravským zemědělcům lépe plánovat práce. Podle Štěpánka se nedají do budoucna ani odhadnout teploty, na které se rtuť v teploměrech vyšplhá. „Bohužel, v naší rovnici je příliš mnoho neznámých.

Obrovský význam má například oceán. O procesech, které se v něm dějí, ale víme málo,“ říká Štěpánek. Podle jeho kolegy z oddělení agrometeorologie oteplování ohrožuje především půdu. „Sledujeme především takzvaný výpar, tedy kolik vody se ze země nebo rostlin odpaří. A ten je u nás nejvyšší v republice. Od roku 1991 hodnota výparu stoupá, zatímco srážek nepřibývá“ upozornil vedoucí oddělení Mojmír Kohout.

Teplé počasí způsobuje kromě vyschlé půdy a všeobecného úbytku vody také komplikace v každodenním životě. Například výlet do lesa se bez dobrého repelentu už nemusí vyplatit. V teple se totiž mimořádně daří klíšťatům.

„Jihomoravský kraj k významným ohniskům klíšťové encefalitidy. V minulém roce jsme ale zaznamenali nejvyšší počet případů od chvíle, kdy jsme zavedli sledování,“ potvrdila Renata Vaverková z Krajské hygienické stanice.

Podle zprávy stanice se v roce 2001 encefalitidou nakazilo v kraji padesát čtyři lidí. V roce 2006 to už bylo o pětapadesát více.