Strážnický zámek, ve kterém sídlí Národní ústav lidové kultury, letos čekají zásadní opravy. Původně gotický hrad ze čtrnáctého století se jich dočká po dvouleté pauze, kdy jeho prostřední část získala novou střechu. S pracemi se začalo koncem března, skončit pak mají v listopadu. Pro návštěvníky zámek zůstane po celou dobu přístupný.

„Novinkou bude určitě výtah, který je nezbytný jak pro zajištění bezbariérového přístupu návštěvníků, tak i k přepravě archivních fondů, dokumentačních fondů a výstavních exponátů do jednotlivých podlaží,“ sdělila vedoucí správy areálu strážnického zámku Marie Hudečková s tím, že v prostorách zámku má také vzniknout zázemí pro průvodce zámku. To nyní v jeho areálu chybí. Novinkou bude i sociální zařízení pro imobilní návštěvníky, kvůli kterému se nyní musí vyměnit část kanalizace. Výkopové práce už začaly a nechyběli u nich archeologové hodonínského Masarykova muzea.

Podle vedoucího archeologického oddělení Jaromíra Šmerdy na odborníky čekalo
u vstupu do zámku, v prostorách dnešního průjezdu, překvapení. „Nejzajímavějším nálezem jsou dvě zděné konstrukce. Jednu z nich jsme sice očekávali, protože šlo o základ a nadzemní části východního přístavku předbraní, který v místech stojí. Druhou zděnou konstrukcí pak ale byla poměrně masivní zeď na pískovcovém základu, který tvořily mohutné pískovcové plotny. Pod nimi se nám dokonce podařilo objevit celý monumentální dřevěný trám, vyřezaný z mohutného kmene,“ přiblížil Šmerda. Z trámu se archeologům podařilo odebrat vzorky, díky čemuž mohou přesně určit, ze kterého období pochází. Pomoct jim 
při tom má takzvaná dendrochronologická analýza. „Na základě letokruhů můžeme přibližně určit datum pokácení stromu. Už nyní ale předpokládáme, že pochází 
z období středověku, konkrétně pak z třináctého až patnáctého století,“ uvedl archeolog. Na přesnější informace si ale budou muset odborníci počkat. Nyní totiž kopou pouze do šířky jednoho metru a dvaceti centimetrů. „Konstrukce se nachází v blízkosti příkopovitého útvaru, který mohl být vodním opevněním. Z toho usuzuji, že mohlo jít o mostní pilíř,“ nastínil Šmerda.

Strážnický zámek čekají opravy. Práce na nich už odstartovaly a radost z nich mají především archeologové. Ti objevili středověký dřevěný trám či více než sto dvacet let starou kamennou dlažbu.

Další nález v podobě novověké kanalizace pak archeologové odkryli na nádvoří strážnického zámku. Na její výstavbu tehdy stavebníci použili starší kamenické prvky z hradu. „Kanalizaci tvořily cihlové stěny. Překryv byl ale právě z kamenů, které zatím datujeme už od šestnáctého století, tedy renesance,“ dodal archeolog. Překvapivý byl i nález kamenné dlažby, kterou odborníci objevili třicet centimetrů pod povrchem. S největší pravděpodobností pochází z doby před rokem 1850. Výzkum ale stále pokračuje.

Vedení Národního ústavu lidové kultury už nyní počítá 
s tím, že nálezy v budoucnu představí i návštěvníkům. „Uvažujeme o tom, že v prostorách zámku zřídíme lapidárium nebo alespoň historickou výstavku, kterou časem zahrneme do návštěvnického okruhu. Vše ale musíme ještě promyslet,“ sdělila zástupkyně ředitele Národního ústavu lidové kultury Vlasta Ondrušová.