„V červnu se začalo s opravou její koruny, po které stékala voda, což zvyšovalo její vlhkost. Potřeba bylo ale zajistit také to, aby dopadající voda neodstřikovala na zeď. Otlouct se musela stará omítka a místo ní bylo potřeba nanést novou, sanační. Práce se provádějí na celém obvodu zdi a hotové by měly být do poloviny července," sdělila ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně Irena Chovančíková. Jak dodala, sanace zdi je součástí přeshraničního projektu nazvaného V zámku a podzámku. Kromě opravy zdi jsou jeho součástí i čtyři kulturní akce.

Archeologové na místě položily tři sondy. První z nich, kterou umístili západně od hlavní budovy zámečku, narazila v hloubce devadesáti centimetrů na pec. Podle archeologa Masarykova muzea v Hodoníně Františka Kostroucha pochází nejspíš z období pozdního středověku, tedy přibližně z patnáctého století. „Datování zániku pece nám upřesní až drobná stříbrná mince, která je nyní na konzervaci. Podélná pec měla rozměry tři a půl metru krát jeden metr. Překvapením bylo dno pece vyzděné z cihel středověkého formátu, které byly oproti současným užší, ale zato vyšší," sdělil Kostrouch. K čemu pec sloužila, archeologové ještě zjišťují.

Našli kostry

Nálezy ale přišly i poté, co odborníci pec odstranili. Pod ní totiž objevili hlubokou odpadní jámu. V ní pak bylo naházených mnoho zbytků rozbitých keramických nádob se zvířecími kostmi, pravděpodobně ze čtrnáctého století. „Největší překvapení nás čekalo až v písčitém podloží, do nějž v jedenáctém nebo dvanáctém století umístili tři zemřelé jedince. Z prvního se dochovala pouze chodidla. Zbylé dvě kostry se ale zachovaly celé. Z prvních poznatků lze říct, že šlo o kostry přibližně sto šedesát centimetrů vysokých mužů," přiblížil Kostrouch.

Podrobnější informace budou podle něj jasné až v momentě, kdy lidské ostatky prozkoumají antropologové. Jak vysvětlila Monika Kozinová z Ústavu antropologie brněnské Masarykovy univerzity, odborníci kostru zkoumají ze dvou hledisek. Nejdříve zjišťují celkový stav a zachovalost nalezených skeletů, případně pozorované patologické nálezy, jako jsou zlomeniny nebo stopy po zranění. „Poté se snažíme odhadnout základní biologické vlastnosti zemřelých lidí, jako je pohlaví, dožitý věk a výška postavy, pokud nám to zachovalost kosterních pozůstatků umožňuje," doplnila Kozinová. Jak dále uvedla, lidé se v raném středověku nedožívali příliš vysokého věku. Důvodem mohlo být nedostatečné množství a kvalita stravy. „Zároveň lidé umírali v důsledku častých válečných konfliktů," vysvětlila antropoložka.

Archeologům se u zámečku podařilo díky první sondě objevit také menší soubor keramických zlomků. Pocházejí nejspíš z doby bronzové. „Někdy kolem roku 1300 před Kristem se na moravním ostrovu v místech zámečku rozkládala pravěká osada," osvětlil Kostrouch. Další dvě sondy doložily přítomnost raně novověkých aktivit. Archeologové narazili na základy a podlahy obdélných budov přiléhajících k původní ohradní zdi zámečku východně od hlavní budovy. Při výzkumu narazili také na původní, snad barokní, ohradní zeď z poloviny osmnáctého století. „Hodonínští ji zbořili v šedesátých letech minulého století, když likvidovali původní židovské město," upřesnil Kostrouch.