Snaží se tak vypořádat s ukončením přesčasů u zhruba třetiny svých lékařů. Dopady bezpřesčasové práce se dají očekávat také na pohotovosti. Situaci může ale změnit dohoda premiéra Petra Fialy se zástupci protestujících lékařů oznámená ve čtvrtek 30. listopadu odpoledne.

„Je důležité apelovat na to, aby pacienti s některými banálnějšími problémy šli primárně za svými praktickými lékaři a nezatěžovali akutní pohotovosti, které u nás budou v provozu. Tím, že se omezí počet lidí, kteří je budou vykonávat, tak se výrazně prodlouží čekací doba v akutních ambulancích. Ony sice pojedou, ale lze očekávat, že se zvýší fronty lidí, kteří budou čekat na ošetření a výrazně se prodlouží čekací doba,“ upozornil ředitel kyjovské nemocnice Jiří Vyhnal.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nemocnice Kyjov představila své nové ARO i špičková lůžka. Podívejte se

Nemocnice Kyjov otevřela moderní anesteziologicko-resuscitační oddělení. | Video: Deník/Petr Turek

Jenže to zdaleka není vše. „Z důvodu přesunu lékařů do lůžkové péče, abychom zajistil provoz v rozsahu, jaký vyžaduje zákoník práce, tak musíme utlumit některé ambulantní provozy, v podstatě je zavřít. V tuto chvíli ponecháme jen ty provozy, které zajišťují akutní péči. Pak je tady otázka hospitalizační péče, kde v některých případech budeme muset přeobjednávat plánované operační výkony. Tím pádem se asi nějakým způsobem utlumí i lůžková péče,“ vysvětlil ředitel s tím, že to jak je situace vážná, ukáže prosinec a omezení provozu jednotlivých odborných ambulancí.

Ty, které nezajišťují akutní péči, tedy budou v prosinci fungovat pouze omezeně nebo budou úplně zavřené. „Je potřeba říct, že tento problém je v naší nemocnici už teď velmi vážný a je potřeba upozornit obyvatele, aby se připravili na to, že budou z plánovaných ambulantních vyšetření přeobjednávaní na jiné termíny,“ přiblížil šéf nemocnice s více než dvanácti sty zaměstnanci.

Současná situace je neudržitelná

Navíc, pokud se lékaři se zástupci státu nedohodnou, může být situace ještě horší. „Jestliže bude eskalovat postoj ze strany lékařů až k tomu, že by začali nedejbože dávat výpovědi z pracovního poměru, pak samozřejmě může dojít až k ohrožení i akutní péče a zhroucení celého zdravotního systému. Manažeři nemocnic mají jen malé možnosti, jakým způsobem to řešit,“ podotkl Vyhnal, který je sám lékařem a bývalým dlouholetým primářem anesteziologicko-resuscitačního oddělení.

Každopádně poukázání na nutnost řešení problematiky přesčasových hodin vnímá pozitivně jak z pohledu samotných lékařů, tak i kvality poskytované péče. Je to podle něj legitimní.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Náměstí v Kyjově zdobí vánoční strom, rozsvítí se v neděli odpoledne

„Je neudržitelná situace, kdy doktor má za sebou čtyřiadvacetihodinovou směnu a pak má jít druhý den na operační sál, kde bude dělat jemnou práci, nevyspaný a ve stavu podobnému opilosti. Lékař by měl mít adekvátní odpočinek. U zdravotní péče je důležité to, že musí být kvalitní. A kvalitní péče se nemůže dělat ve chvíli, kdy máte vyčerpaného lékaře. Mohl by tak například z důvodu únavy něco přehlédnout. Navíc se změnil způsob medicíny, takže se dnes pacienti léčí daleko složitějším způsobem, což ale také vyžaduje od lékaře mnohem větší pozornost,“ upozornil ředitel kyjovské nemocnice. Navíc je podle něj pravda, že lékařská práce je málo zaplacená.

A možné řešení do budoucna? „Bude muset být buď nějaké přechodové, které povede k personálnímu navýšení. Pokud by šlo o okamžité řešení, tak bez reformy a restrukturalizace současné sítě to nejde udělat. Máme limitované jak ekonomické, tak personální zdroje, je proto potřeba říct, která nemocnice bude fungovat v režimu nepřetržitém a která nebude nucena fungovat nepřetržitě. Pakliže by vyústění protestu znamenalo to, že bychom měli naplno dodržovat zákoník práce, tak to nelze v plném rozsahu nemocniční sítě. V okresních nemocnicích není dostatek personálu k zajištění nepřetržitého provozu bez překračování zákoníku práce,“ nastínil možnosti i úskalí v úterý šéf nemocnice.

Zároveň hodnotí jako jednoznačně dobré to, že se spustila diskuze a nakonec i tlak k tomu, aby k nějaké reformě zdravotní péče došlo. „Všichni víme, že je nezbytná. Tlaky jsou obrovské a vznikají samovolně. Pokud budu jmenovat ty nejdůležitější, tak je to personální krize, která ve zdravotnictví je. Mluví se o ní dlouhodobě. To nejpodstatnější ale je, že v mnoha nemocnicích chybí kvalifikovaný personál. Ten nám totiž nějakým způsobem odchází i do zahraničí a poslední problém je v této době ten, že odcházejí i slovenští absolventi zpátky na Slovensko, protože tam došlo k dramatickému navýšení jejich mezd,“ dodal pro Deník Vyhnal.