„Podstatou je téma spojování na začátku mateřství, kdy se musejí spojit dvě buňky. Dostal jsem možnost tady vystavovat a chtěl jsem k tématu přistoupit vlastním způsobem,“ říká Deníku malíř a ilustrátor, který je rodákem ze Znojma a dlouhodobě žije v Brně, kde už také v nemocničním prostředí vystavoval.

Celá výstava je přístupná od minulého týdne. „Je tady dvanáct obrazů, na kterých jsem pracoval asi čtyři měsíce,“ podotýká výtvarník.

František Hubatka vytvářel obrazy akrylem na karton o rozměrech sedmdesát krát sto centimetrů. Barvu na něj nanášel po vrstvách.

„A to v podstatě tak, aby ty transparentnější vrstvy zakrývaly ty méně transparentní, mezi sebou prostupovaly a vytvářely efekt plastičnosti. Při změnách osvětlení bude ale obraz vypadat jinak. Na obraz by měl člověk emočně zareagovat. Pokud má nějakou emoční zkušenost související s obrazem, tak by se u něj měl zastavit. Kolemjdoucího ale mohou zaujmout i barvy,“ vypráví Hubatka.

FRANTIŠEK HUBATKA

  • Je členem literárního sdružení Weles a kmenovým autorem pražské galerie Vltavín.
  • S jeho reprodukovanými obrazy se mohou lidé setkat také v knihách Pastýř trudomyslných ovcí nebo Oboustranná šelma.
  • Dále ilustroval zhruba desítku knih, básnických sbírek autorů sdružení Weles.
  • Jeho poslední ilustrovanou knihou je Srůstání se Svratkou, vydané letos v červnu.
  • Jeho předchozí výstava Meditování nad starou hrou byla v brněnské galerii Schrott od letošního února.

V Kyjově jsou nyní k vidění s tématem mateřství a zrození nového života například obrazy s názvy Nevinnost, Lízátko, Opilí otcové nebo Medvídek.

„Tím může být jak tatínek, nebo až hračka, kterou dítě dostane. Chtěl jsem téma trochu odlehčovat tak, aby v obrazech každý kdo sem přijde, něco našel. Název by měl být úvodním veršem obrazu,“ dodává malíř, který je profesí geofyzik.

Výstava v gynekologicko-porodnickém pavilonu Nemocnice Kyjov je přístupná veřejnosti zcela zdarma po celý rok. Tato nová expozice znamená pro nemocnici i návrat k tradici dřívější výstav. Mluvčí nemocnice Veronika Hollerová připomněla, že mezi dříve vystavujícími autory měli být například umělci jako Vladimír Vašíček, Miroslav Tichý nebo třeba Vladimír Židlický.