Teprve třetí poštovní muzeum v České republice může po Praze a Vyšším Brodě na Českokrumlovsku vzniknout v Hodoníně. Záměrem se ale budou zabývat nejspíš až noví zastupitelé, kteří usednou do křesel po říjnových komunálních volbách.

S nápadem přišel Milan Chromý, který vlastní dům na Masarykově náměstí, v němž sídlila v polovině devatenáctého století sběrna dopisů, předchůdkyně dnešní pošty. „V okolí nic podobného není, Hodonín by měl podobnou šanci, navíc není moc daleko od hranic, tak by třeba přijížděli i Rakušané a Slováci," zamyslel se Chromý.

Také autor knihy Hodonín a jeho pošta Josef Šolc si myslí, že město je pro založení poštovního muzea vhodné. „Když se spojí dobrá myšlenka a peníze, určitě bych poštovní muzeum podpořil," říká historik. „Hodonín leží kousek od hlavního tahu mezi Bratislavou a Brnem, takže už za Rakouska-Uherska měl strategický význam," vysvětlil hodonínský historik a filatelista.

Poštovní štíty, schránky, stejnokroje, kočáry a další exponáty má podle majitele domu a iniciátora zapůjčit Poštovní muzeum v Praze. „Ředitel návrh podpořil, ale exponáty bohužel nepůjčí soukromníkovi," posteskl si Chromý.

Chce proto navázat spolupráci s městem nebo s místním muzeem. Podle hodonínské starostky Milany Grauové je nutné nejdříve vymyslet vhodnou koncepci, kterou schválí zastupitelstvo, což může trvat delší dobu. A dříve než po volbách to nebude.

Nápad se jí líbí a je ochotná ho podpořit. „Muzeum by přilákalo turisty a mohlo by zajímat i místní," přemítala starostka s tím, že ocenila nedávnou šetrnou rekonstrukci budovy.

Kdyby návrh prošel zastupitelstvem, muselo by město zaplatit za nájem, zakoupení vitrín a také někoho, kdo by se o prostory i jejich provoz staral. „Vhodné by bylo, kdyby se propojila činnost muzea s dalšími aktivitami města," podotkla starostka Grauová.

Majitel domu se pro ideu poštovního muzea nadchnul. „A jsem ochotný kvůli tomu třeba o polovinu snížit nájemné. Dům je kompletně opravený a místnosti připravené. Věčně ale čekat nebudu," řekl Chromý.

Podle historika Šolce by představitelé města neměli váhat. „Chápu, že každou věc musí pečlivě posoudit, ale doufám, že se tak zajímavého turistického cíle brzy dočkáme," tvrdil historik.

Založení další pobočky Poštovního muzea by ocenil i ředitel pražské centrály Jan Novotný. „Specifické téma táhne a lidi to zajímá. Je škoda, aby byla v republice jen dvě muzea tohoto druhu," řekl Novotný. Podle něj se s historií pošty v jednotlivých muzejních zařízeních ročně seznámí až čtrnáct tisíc lidí.

Chromý chce jít ve stopách již existujících poboček Poštovního muzea. Nad dveře si proto nechal vyrobit kopii poštovního štítu z doby, kdy se v Hodoníně pošta otevírala. „Po vstupu by se návštěvníci ve stylových historických prostorách seznámili s vývojem poštovnictví po roce 1846, kdy Jan Emanuel Tománek vystavěl ve městě sběrnu dopisů," přiblížil Chromý. Z jedné místnosti by se mohla stát vzorová poštovna. Podle Chromého vize mají stálé expozice neustále ožívat dočasnými výstavami. „Hned mne napadají první, například na poštovní známky z určitého období nebo na poštovní kočáry," dodal.

BARBORA ORLICKÁ