To se skutečně stalo. Proto bojanovičtí předci slíbili, že se každý rok vydají poděkovat Panně Marii do Žarošic. Tradice vydržela a dnes chodí, každý rok téměř dvě stě lidí na pěší pouť.

„V roce 1849 vypukla v Dolních Bojanovicích epidemie cholery. Denně umíralo několik lidí. Nemoc ukončila životy několika stovkám lidí a tehdy se lidé rozhodli, že se vydají k Matce Boží Žarošské, aby prosili o její přímluvu, aby Bůh zastavil utrpení,“ vysvětlil pravidelný účastník pěší poutě Václav Salajka z Dolních Bojanovic.

Odchod poutníků z Dolních Bojanovic do Žarošic k Matce Boží Žarošské v průběhu epidemie cholery provázela dramatická atmosféra.
„Když poutníci odcházeli, tak to bylo velmi smutné, protože nikdo nevěděl, zda se po návratu znovu setká se svými blízkými,“ popsal loučení předků Salajka.

Nikdo totiž nevěděl, zda se vrátí a jeho nejbližší nebudou nakažení cholerou, či už mrtví.
Návrat však ukázal, že jejich cesta měla smysl. Podle věřících se totiž stal zázrak. „Po návratu z první pouti před sto šedesáti lety skutečně epidemie cholery začala ustupovat a už se neopakovala. Z toho důvodu vznikla tradice každoročních poutí do Žarošic,“ vysvětlil kněz z farnosti v Dolních Bojanovicích Petr Karas.

Tradice poutí se tedy přenášela z generace na generaci a téměř třicetikilometrový pochod znamená pro věřící nevýslovný duchovní zážitek. Samotná oběť v podobě puchýřů a únavy celého těla se však podle nich po příchodu do Žarošic stává vedlejší.
„Když dorazím do cíle, tak vím, že jsem udělala něco ke cti a slávě Boží. Přinesla svou oběť, díky a také prosby Panně Marii,“ nastínila poutnice Hana Pazderková.

Večer po slavnostní mši svaté vychází každoročně průvod krojovaných chlapců a dívek, kteří zastupují svoje obce. Na ramenou nese každá skupina sochu Panny Marie. „Kroj tradičně patří ke slavnostem. Proto i zde se krojovaná mládež snaží tímto způsobem dát najevo patřičnou úctu tomuto vzácnému poutnímu místu a Panně Marii,“ vysvětlil Karas.

V neděli se poutníci po mši svaté vydávají pěšky zpět do Dolních Bojanovic. Tak jako poprvé vítali své blízké předci, tak také dnešní poutníky s radostí vítají jejich blízcí a přátelé, kteří jim chtějí ukázat, že na ně mysleli, a zároveň jim také poděkovat za jejich oběť, modlitby a prosby, které svěřili Panně Marii v Žarošicích.