Strach z velké povodňové vlny, která zarazí poslední hřebík do rakve utrpení. To bylo přesně před deseti lety nejčastější téma hovorů mezi lidmi v okrese Hodonín.
V době, kdy už bylo zatopené Veselí nad Moravou či Moravský Písek a vládlo znovu typické letní počasí, hlásili pracovníci monitorující situaci, že poslední vlna se blíží ze severu.
„Nikdo nevěděl, co přinese. Měli jsme zpracované mapy s kritickými místy, kam by se mohla voda ještě vylít,“ vzpomíná po deseti letech tehdejší starosta Hodonína Dušan Grombiřík.
Rozlitá Morava už v té době olizovala okraje největšího hodonínského sídliště. Třináctého července proto povodňový štáb v okresním městě rozhodl o evakuaci obyvatel. Stěhovalo se téměř deset tisíc lidí.
„Naštěstí byly prázdniny, takže byly volné internáty. Tam jsme je přestěhovali. Auta všichni přeparkovali do areálu kasáren. Na sídlišti zůstaly hlídky. Sice se tam občas pohybovaly pochybné skupinky, ale k žádným krádežím nedošlo,“ dodal bývalý starosta. Vlna se naštěstí na posledních kilometrech rozlila do polí, takže do okresu nedorazila. Starosti okolním obcím dělala také pohybující se ropná skvrna, která se dostala na vodu ze zatopených naftových vrtů.
Grombiřík vyzdvihl i solidaritu lidí. Do Hodonína tehdy prý přijížděly mikrobusy lidí, kteří vozili jídlo či nářadí a nabízeli pomoc. I tehdy se ale našli sobečtí jedinci.
„Jestli se mi z té doby něco vybavuje více než ostatní zážitky, je to různý přístup lidí. Někteří dělali problém i kvůli výkupu drobné části pozemku potřebné pro vybudování zábran. To bylo jedním z důvodů, proč jsem pak odešel z komunální politiky,“ vzpomněl bývalý první muž radnice ve Veselí nad Moravou Jaroslav Miklenda.
Právě veselská okrajová část Milokošť se stala v okrese symbolem záplav. Za oběť jí padlo dvaatřicet domů postavených převážně z kotovicových cihel.
„Byl to šok, pro lidi to byla nová situace a nevěděli, co dělat. Ohromné hrdinství prokázal hasič Franta Sukup s kamarádem Skalíkem, kteří se prodírali vodou, aby vytýčili trasu pro vybudování ochranné hráze z pytlů,“ vyzdvihl odvahu kamarádů Jiří Kozumplík z Milokoště. Kromě pár výjimek všichni, kterým spadl dům, zůstali a na místě zbořenišť vybudovali nové domovy.
Záplavám ale neunikly ani další obce. Postižené byly například Vnorovy, Moravský Písek, Rohatec, Lužice nebo Mikulčice.
Naštěstí nikdo z Hodonínska nepřišel při povodních o život. Všechna plánovaná protipovodňová opatření ale ani po deseti letech nejsou dokončena.