Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně na setkání tvůrců projektu Intersucho se zemědělci uvedl, že riziko se stále zvyšuje, příčemž většina požárů je způsobena nedbalostí.

„Byli jsme zvyklí, že u nás nejsou lesní požáry větším problémem, protože díky přehlednosti krajiny se je daří brzy odhalit a brzy uhasit. Výrazným zdrojem požárů byl parní provoz na železnici. Od jeho ukončení se upustilo od preventivních opatření. Ale situace se mění. Co platilo od 50. do 80. let minulého století, v posledních třech desetiletích přestalo platit,“ uvedl Čermák.

Důvodem je klimatická změna, jejímž průvodním jevem je častější výskyt sucha. Zatímco roční úhrny srážek jsou dlouhodobě beze změn, průměrná roční teplota roste, a krajina tak vysychá více než v minulosti. „Rizikové území se kvůli tomu zvětšuje,“ poznamenal Čermák.

Jaderná elektrárna Dukovany.
Brno se chce zbavit závislosti na ruském plynu. V plánu je horkovod z Dukovan

Kolik požárů ve skutečnosti hasiči likvidují, lze ilustrovat na jižní Moravě, kde jen za první čtyři týdny v březnu museli zasahovat na 239 místech. V posledních pěti letech je to nejvíce, ve druhém nejhorším roce 2019 jich bylo „jen“ 63. Za většinu z nich může rozdělávání ohně, odhazování nedopalků, vypalování trávy a spalování rostlinného odpadu. „Ve státech, které se s lesními požáry potýkají dlouhodobě, mají vyvinutý systém varování. U nás je sice zakázané rozdělávat oheň v lese a další rizikové aktivity, ale obvykle se zákazy nedodržují. Úřady by mohly alespoň vydávat varování, aby lidé věděli, že v některých obdobích by se opravdu měli rizikového chování vyvarovat,“ řekl Čermák.

Nástroj, s jehož pomocí lze riziko dobře předvídat, má Česko dva roky. Tvůrci projektu Intersucho spravují web FireRisk, na němž lze na osm dnů dopředu sledovat v rozlišení na jednotlivé katastry míru rizika. Zohledňuje nejen sucho, ale také teploty či vítr, který je významným činitelem při šíření požárů.