Blatnice pod Svatým Antonínkem, Lipov, Kuželov a Velká nad Veličkou. Čtyři obce Hodonínska, jejichž základní školy se zapojily do projektu Školy pro venkov. Během následujících dvou let vzniknou díky projektu speciální pracovní sešity, zaměřené na tradice, historii i přírodu jednotlivých obcí. Z těch se v budoucnu budou učit žáci škol, které se zapojily do projektu.

V rámci České republiky se ho účastní celkem sedmnáct škol ze tří regionů Novohradska, Nadorlicka a Ostrožska a Horňácka.

„Ve všech těchto regionech vytvoří jednotlivé školy postupem času pracovní sešity o místě, ve kterém se nacházejí a kde děti chodí do školy. Budou to takové pracovní učebnice o regionu. Děti na Základních školách se z nich budou učit o tradicích, historii, o významných osobnostech, turistických cílech nebo o počasí,“ informovala za Místní akční skupinu Ostrožsko Horňácko Jana Bujáková. Sešity začnou od následujícího školního roku připravovat žáci šestých a sedmých tříd. „Budou dvouúrovňové, tedy určené jak pro první, tak i pro druhý stupeň, a také vícejazyčné. Kromě češtiny vyjdou v angličtině a němčině,“ uvedla Bujáková.

Jak doplnila, do škol se už dostalo potřebné vybavení určené k mapování jednotlivých území. „Záleží vždy na tom, na jaké téma se školy rozhodly pracovní sešity zaměřit. Vesměs jsme ale nakoupili a školám zapůjčili notebooky i GPS navigaci, aby mohly děti mapovat terén či měřiče tvrdosti vody. To, aby mohli školáci provádět výzkumy pro enviromentální výchovu. Například v Lipově si ale děti pořídily meteostanici,“ vyjmenovala Bujáková.

Lipovská Základní škola a mateřská škola Jaromíra Hlubíka je sice z těch menších, v jejích hodinách se ale žáci šesté a sedmé třídy zaměří jak na přírodní vědy, tak i například na historii.

„Díky meteostanici budeme mít možnost sledovat počasí každý den. Počasí se učí v šesté třídě a žáci ho budou moci určovat podle Lipova a ne třeba podle Káhiry,“ uvedl pedagog a školní manažer projektového týmu Tomáš Zajíček.

Jak dodal, s dětmi si nejspíš pedagogové na tvorbu sešitu vyčlení dvě hodiny v každém předmětu jednou za týden či za čtrnáct dní. „Podílet se na něm bude také pět pedagogů, kteří vyučují přírodopis, dějepis, zeměpis, informační systémy, ale i chemii. V podstatě budeme mít záběr ve všech oborech,“ doplnil Zajíček.

„Projekt má pro naši školu plusy. Chceme dětem dokázat, že i ony umí samostatně pracovat, jít do přírody, nebo zjistit o obci Velká nějakou zajímavost. Chceme děti vtáhnout do vyučovacího procesu. Navíc pracovní sešit pro ně bude víc přístupný, než například pěti set stránková publikace,“ míní ředitel Masarykovy Základní školy Velká nad Veličkou, která se do projektu také zapojila, František Frýdecký.

Průběh příprav budou moct ostatní žáci i pedagogové sledovat ve speciálním školním časopisu. Ten si bude každá škola připravovat samostatně. „V tomto časopise vždy zveřejníme informace o vývoji sešitu. Je možné, že jeho tvorba zaujme další žáky, kteří se na něm budou chtít podílet,“ uzavřel Frýdecký.