Zároveň upozornil na to, že narušené objekty sice odborníci nemohli kvůli charakteru zemních prací prozkoumat celé, přesto se jim sondáží na dvou místech s největší koncentrací keramiky podařilo získat velké množství zajímavého materiálu. „Kromě zvířecích kostí, omazávek ze stěn obydlí a kamenné suroviny, včetně rozlámaných zrnotěrek, to bylo několik téměř celých menších nádob. K našemu překvapení se při následném laboratorním zpracování podařilo z velkých střepů a torz poskládat další celé nádoby větších rozměrů s plastickou výzdobou ve formě kulatých výčnělků, takzvaných pupíků a sovích hlaviček," upozornil vedoucí archeolog. K dalším úlovkům patřilo několik kusů kvalitně štípaných kamenných nástrojů ze silicitů dovážených z velkých vzdáleností a také sekerky z místních nerostů. „Zajímavostí byl střípek kultury zvoncových pohárů s působivou kolkovou výzdobou," poukázal Šmerda s tím, že v lokalitě zřejmě existovalo polykulturní sídliště, na jehož okraj nyní archeologové narazili.

Ve většině převládaly nálezy z moravské malované keramiky, jehož lid na přelomu neolitu a eneolitu osídlil nejen území na Moravě, ale také v Rakousku a Slezsku. „Výskyt plošné červené a pastózní bílé malby svědčí z chronologického hlediska zejména pro druhý eneolitický stupeň. Kousky drobné keramiky většinou malované jsou neuvěřitelně tenké a jemné," doplnil badatel.

Jedna ze zahloubených jam byla pět metrů dlouhá a měla oválný tvar. „Přibližně stejnou šířku mají u této kultury i domy, takže nelze vyloučit, že jde o podobný typ objektu či přímo zpracovatelskou dílnu," dodal Šmerda. Na výzkumu se podílel i nadšený amatérský archeolog Marek Patočka z Hovoran, který již dvacet let pomáhá přiblížit pravěkou historii obce za pomoci povrchových sběrů a spoluprací s muzeem.