Z kyjovského kulturního domu se spouští dva ozbrojení vojáci. Na zemi pak zaujímají palebné postavení. Chvíli poté se za nimi najednou objeví další. Ve formaci se posunují až před radnici. Nikdo z nich nepromluví ani slovo.

Trvá to několik minut a stovky diváků na náměstí jen tiše sledují. „Jde o takzvanou léčku na vozidlo,“ vysvětluje jeden z organizátorů akce a vedoucí vlkošského Military muzea Petr Něnička.

A auto přijíždí. Sedí v něm teroristé. Začíná střelba. Po ní se vojáci vrhnou na auto, zneškodňují záškodníky a prohlédavají zavazadlové prostory. „Ber dokumenty. Pryč,“ rozkazuje velitel a jednotka mizí. Vede jen jednoho teroristu. Víc jich nepřežilo. Jen jako, samozřejmě. Celou bojovou ukázku zakončuje výbuch a auto zahaluje dým.

„Dobrý kluci, dobrý,“ poplácává už za radnicí dvojice místních mladíků protagonisty ze skupiny hloubkového průzkumu Armády ČR. Pak pokračuje oficiální program oslav 65. výročí osvobození Kyjova. Účastní se ho kromě vojáků v historických uniformách například i Vojenská hudba Armády ČR.

„Bylo husarským kouskem ji získat. Ne každému se to podaří,“ uvedla už před časem vedoucí kyjovského odboru školství a kultury Ilona Pecháčková. Slavnostnější punc akci dodává také výstava, které je už týden v tamním kulturním domě. Nechybělo ani tradiční pokládání věnců u pomníků padlým.

Radnice chtěla odlišným pojetím oslav přitáhnout více diváků. Aby si lidé při polokulatém výročí osvobození více uvědomili, že mír a svobodu republiky nezískala jen tak, že ji někdo musel vybojovat. „Je třeba si to připomínat hlavně kvůli mladým. Mám zkušenost, že když děti přijdou domů z podobné akce nebo z vlkošského muzea, doma o tom s rodiči mluví,“ říká o svých zkušenostech Něnička.

Podle něj bylo za války v Kyjově silné fašistické hnutí. I to chce připomínat. I proto, že v republice sílí neonacistická hnutí.