„Kniha mapuje dějiny osidlování těchto území od starší a střední doby kamenné až po deváté století našeho letopočtu. Je navíc protkaná fotografiemi i mapovými podklady. Autoři ji napsali populárně vzdělávací formou. Je tedy čtivá i pro lidi, kteří se s touto problematikou zatím nesetkali," představil novinku Josef Smetana, předseda místní akční skupiny Dolní Morava.

Na díle spolupracovalo také Živé Pomezí Krumlovsko-Jevišovicko. „Obě organizace se v něm zaměřují na zvyšování povědomí o historické a kulturní hodnotě území. A na mapování prehistorického dědictví," sdělil předseda.

Za stodvacetistrán­kovou knihu, na kterou přispěla i Evropská unie, zájemci dokonce nezaplatí ani korunu. Je totiž zdarma. „Po rezervaci na kontaktech MAS Dolní Morava ji lidé mohou získat v hodonínském Regionálním centru nebo v našem sídle v Lanžhotě," navedl zájemce Smetana.

Po stopách prapředků vyšlo v nákladu tisíc kusů pro každou místní akční skupinu. „Zájem o publikaci vzrůstá s tím, jak se o ní veřejnost postupně dovídá," podotkl předseda.

O zpracování jednotlivých kapitol se postarali přední čeští archeologové. Z Masarykovy univerzity jsou to Petr Dresler a Klára Šabatová. Z muzeí pak Gabriela Dreslerová z Břeclavi, Alena Nejedlá ze Znojma a Martin Oliva z Moravského zemského muzea. „Sice jsem ji zatím nečetl, ale napsali ji opravdu odborníci. Je jistě velmi kvalitní a odpovídá nejmodernějšímu trendu v archeologii. Těším se, až si ji prohlédnu," říká archeolog hodonínského Masarykova muzea Jaromír Šmerda.

Autoři se v knize věnují nejvýznamnějším nalezištím, jako je například mikulčické hradiště. Své místo mají ale také ty méně známé. Čtenáři se tak dozvědí i o paleolitu v okolí Mutěnic, o osídlení břehů zaniklého Čejčského jezera v době bronzové. Najdou tam také zmínku o téměř sto dvaceti langobardských hrobech u Lužic z období stěhování národů. Archeologové v knize zároveň představí člověka a způsob jeho života. Zaměří se i na prostředí a zvířata, s nimiž se setkával nebo je lovil.