Petraturová přiznává, že v mládí byla myšlením spíše kluk. Proto si ani žádnou panenku jako ostatní děvčata tehdy neschovala. „Bavilo mě sice vaření, ale o mnoho více třeba koupání ve slepém rameni Moravy na Viťáku," říká.
Ve škole v Komenského ulici patřila mezi její nejoblíbenější předměty čeština, sportovní typ prý rozhodně nebyla. Vyučila se vinařkou, ale začala pracovat na dráze. A pořád četla, dodnes je náruživou čtenářkou. Má ráda klasiku, romány i noviny. Inzeráty hledající panenky s porcelánovou hlavičkou se staly Veroničinou spojkou s dětstvím. „Začala jsem bádat, co to ta panenka s porcelánovou hlavičkou vlastně je," prozradila knihovnice z Medlovic na Vyškovsku, kde nyní žije a pracuje.
A mezi regály s knížkami dnes vystavuje i malý zlomek své početné sbírky. K té se dostala v době svého pobytu v americkém Wisconsinu. „Do Ameriky jsem odešla s manželem a žila tam čtrnáct let. Řada panenek byla vyráběna pro americký trh, proto je jich jim podobných v Evropě velmi málo nebo nejsou vůbec. Tvrdě jsme pracovali, dělali jsme palubky, okna, jen chlapské práce. Drželi jsme se stranou, s mnoha krajany jsem se za oceánem nepotkala," uvádí Petraturová.
To byl i jeden z důvodů, proč začala panenky sbírat. Před třemi lety se z Ameriky s manželem, který pochází ze Bzence, vrátili bohatší o dvanáct set nádherných hraček. „Téměř všechny mají svůj rodný list. Napsala jsem jim tam, jaké mají vlasy, oči, kde jsem je koupila, kde byly vyrobené a samozřejmě jméno. Ta zní anglicky, německy a všechny jsou z USA," pokračuje.
Při vybírání jmen byla pro sběratelku důležitá tvář či výraz každé z panenek. „Mám černošky, indiánky, Asiatky, sbírka také obsahuje všechny profese. Panenky se smějí, mají výraz plačtivý nebo se usmívají. A většinou jsou z malé dílničky, kde byly vyrobené s láskou," prozrazuje Petraturová
Ta v neděli ve tři hodiny odpoledne v Městském muzeu ve Veselí nad Moravou zahájí svou výstavu. Pozoruhodnou sbírku doplní i další půltisícovka panenek menších. „K vidění budou až do sedmého února. Každý všední den od osmi do čtyř, v neděli od jedné do čtyř," doplňuje za muzeum kurátor výstavy Vít Trachtulec.