„Zabrala se do mladistvých, jarních končin, kde za autory ještě básní sám lid a kraj, kde barvám a srdcím ještě není vzata svěžest, vzdala se jim a pak s osobní, nikdy neukrývanou sympathií a citovým mocným vzrušením vyprávěla malé děje těch krajů. To jest Slovácko jejích prvních novellistických sbírek a obou jejích živelně prostých dramat, Slovácko, kterého takměř dobyla české belletrii, jsouc z prvních, již od studia a obdivu slováckého dialektu a kraje přistoupili k obdivu netlumeného slováckého kolorismu a nekrocených primitivních vášní…“

K řádkům mistra Nováka se snad ani nechce víc dodávat. Životní dráha spisovatelky, od jejíhož narození uplyne 150 let, se na řadu let protnula s městem Hodonínem a slováckým regionem.

Jak k tomu došlo? Gabriela Preissová se narodila 23. března 1862 v Kutné Hoře. Trojtřídní školu vychodila v Plaňanech na Kolínsku, kde také poprvé spatřila divadlo. Poté odešla do Prahy, aby získala výchovu v rodině archiváře Dvorského. Do jejich smíchovského bytu chodívala Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská či Jakub Arbes literární elita.

Koncem roku 1873 přijala mladičká Preissová pozvání od strýce Karla Procházky a poprvé navštívila Hodonín. Zůstala tam rok, ale čas od času se do města vracela. Důvodem byl i jistý pokladník Stummerova cukrovaru, s nímž se tam seznámila. V roce 1880 se nakonec za Jana Preisse, rodáka ze Šternberka, provdala. Šlo o věkově nevyvážený sňatek. V době svatby jí bylo osmnáct, on byl o 24 let starší.

Manžel však toleroval její četné zájmy, hlavně četbu a psaní, a to možná rozhodlo. Plná zážitků Preissová v Hodoníně intenzivně spisovala prózu i dramata, učila se jazykům, sportovala.

Její literární práce sice vznikaly v rozmezí padesáti let, nejvýznamnější díla ale pocházejí z období do roku 1890, kdy se z Hodonína odstěhovala. Tehdy čtenářstvo a obecenstvo na divadle uchvacoval venkovský realismus. Moravské Slovácko objevovali spolu s Preissovou Jan Herben či bratři Mrštíkové. Sama autorka slavila úspěch s Obrázky ze Slovácka a již zmíněnými dvěma dramaty. Divadelní hra Gazdina roba (1889) vyvolala po svém uvedení v Národním divadle v Praze obrovský rozruch. V příběhu venkovská švadlena odchází od manžela k milenci, děj navíc končí sebevraždou! Vše je pak podtrženo slováckým dialektem. Odborná kritika sice hru ztrhala, ale pro diváky to bylo nové a fungovalo to.

Po zdaru Její pastorkyně (zhudebněné Leošem Janáčkem) však již Preissová výrazných úspěchů nedosáhla. A to přesto, že se dožila vysokého věku čtyřiaosmdesáti let. Zemřela 27. března 1946 na rakovinu. Zajímavost na závěr: Secesní vilu v Jevanech, ve které žil skladatel Karel Svoboda, si nechala postavit právě Gabriela Preissová.

PŘEMYSL SPĚVÁK