On, stejně jako jádro koalice, po dvou týdnech změnil strategii, když se mimořádného zastupitelstva zúčastnil. V programu se počítalo s odvoláním nejen starosty, ale i místostarostů a ostatních radních. Ale právě koaliční hlasy nakonec chyběly pro jeho schválení. „Měli jsme připravené prohlášení, ale kvůli tomu, že program nebyl schválený, tak počkáme na řádné zastupitelstvo, kde si vhodné místečko najdeme,“ řekl lídr opozičních komunistů Ján Lahvička.

Ten spolu s dalšími deseti zastupiteli kvůli nespokojenosti se starostou vyvolal mimořádnou schůzi. Pod její program se podepsali i někteří členové koalice. To bylo také příčinou rozklížení původní vládní sedmnáctky.

Nynější situace na hodonínské radnici připomíná tu z května 2013, kdy sice část zastupitelů odvolala starostu Igora Taptiče, ale nedokázala se shodnout na fungování rady. „Koalice dnes neexistuje, jde totiž o uskupení, které nemá většinu. Beru to tak, že může vzniknout koalice zastupitelů dobré vůle," řekl lidovecký místostarosta Ladislav Ambrozek s tím, že se už sešel s některými členy opozice.

Podle občanského demokrata a bývalého zastupitele Františka Ondruše jsou zřejmě příčinou častého střídání osobností v čele města široké a nejasné volební programy. „Ty spějí k tomu, že se tady mohou vytvářet jakékoliv koalice, protože programově vyhovují všem," uvedl Ondruš.

To má podle něj i vliv na volební účast, která se mezi lety 2010 a 2014 snížila o více než deset procent, o dva a půl tisíce lidí, tedy na méně než třetinu z dvaceti tisíc oprávněných voličů. „Když se rozběhlo střídání vedení města, tak lidé začali ztrácet důvěru v politické strany. Někteří současní členové zastupitelstva získali jen čtyři sta hlasů," posteskl si exzastupitel.

V tomto volebním období první koalici tvořilo ANO, komunisté a Změna. V listopadu 2015 v ní zůstala většina z ANO a Změna, doplnili je lidovci se sociálními demokraty.