O svých poznatcích promluvil hodonínský autor historické beletrie Petr Gruber, holíčský profesionální genealog Vladimír Petrovič a historik Masarykova muzea v Hodoníně Marek Vařeka.

„V letech 1840 až 1850 jsme měli do Hodonína přijít odjinud. V současnosti jsme tohoto jména ve městě sami," přiblížil svůj rod nad genealogickým stromem Petr Gruber.

Rodokmen rodu Šulavík Diera zase představil Vladimír Petrovič. „Matriky jsou u nás mnohem čitelnější oproti těm v Českých zemích. Tam se totiž genealogové setkávají se švabachem a kurentem," vysvětlil rozdíly v badání na jednotlivých stranách řeky Moravy Slovák Petrovič.

Podle něj si lidé nechávají vypracovat rodokmen většinou kvůli tomu, aby věděli víc o svých kořenech a také o tom, na jaké nemoci jejich předkové umírali. Také upozornil, že genealogové v České republice mají výhodu v tom, že mají digitalizované větší množství matrik. Ty vznikaly jako výsledek tridentského koncilu v sedmnáctém století. První hodonínská matrika pochází z roku 1639.

Podle Petroviče si mají zájemci o historii vlastních rodů především rozmyslet, po jaké linii chtějí jít. „Po ženské je to těžší," varuje holíčský genealog. To je ale podle Vařeky západoevropský trend, i když už pak nejde o takzvanou „královskou genealogii".

Vařeka ale posluchačům představil především dva významné rody, které ovlivnily dějiny Hodonína Lotrinky a Masaryky. Rod majitele hodonínského panství Františka Štěpána a manžela Marie Terezie popsal až do roku 1740, kdy vymřeli po meči Habsburkové. „František Lotrinský a Marie Terezie měli společného pradědu," vysvětlil Vařeka.

Více ale zaujalo samotné početí prvního československého prezidenta. „Dnes už asi nezjistíme, jak to bylo s jeho genetickým otcem," řekl historik s tím, že existují dvě teorie. Obě oponují tomu, že otcem Tomáše byl Josef Masaryk. „Ten byl velmi chudý panský kočí. Budoucí prezident měl velmi strmou kariéru, takže za ním musel někdo stát," přiblížil jednu z možností Vařeka. Ta počítá s tím, že otcem byl hodonínský cukrovarník Redlich. Tuto teorii má podpírat i to, že Masaryk měl ve Vídni pobývat jen v židovských rodinách, když Redlichové byli také Židé.

Podle ještě zajímavější teorie byl TGM synem císaře Františka Josefa I. „V roce 1849 tady pobýval na manévrech. Navíc si císař s poslancem Masarykem tykal, což dělal jen, když mluvil s vlastními dětmi nebo levobočky," dodal historik.