Přitom všem se stihl ještě v prosinci 1941 oženit. Jen pár dnů po svatbě vyrazil jako střelec s bombardérem Wellingtonu KX-B na nálet říšského přístavního města Wilhelmshafen. Při návratu ale muselo letadlo zasažené nepřátelskou palbou nouzově přistát. „Na hladinu Severního moře. Osádka tak v zimě strávila šest dnů v gumovém člunu,“ připomněl Jaroslav Morochovič ze spolku Tmavomodří.

Ten vznikl po uvedení filmu Tmavomodrý svět a jeho členové se zajímají o životy Čechoslováků v RAF. Zároveň se snaží často opomenuté veterány přiblížit lidem, zvláště pak mladší generaci. To je také případ československé posádky poškozeného britského bombardéru, která požívala osudové novoroční drama ve studeném moři.

Ze šesti členů přežili tři, mezi nimi byl i Svoboda. Ten následně ještě dokázal uniknout ze zajetí a proti nacistům pak bojoval až do konce druhé světové války, a to dokonce i v okolí Kyjova. „Právě Pavel Svoboda ale jako jediný ze šestičlenné posádky Wellingtonu KX-B nemá v České republice pamětní desku,“ upozornil Morochovič.

Nově zvolený prezident Petr Pavel a manželkou Evou.
Generál vyhrál i na Hodonínsku, samotný Hodonín ovládl Babiš

Jako vojenský pilot byl zároveň u toho, když si po listopadové revoluci za patrona své základny zvolili generála Aloise Šišku. Ten nejenže v prosinci 1941 se zmíněným bombardérem nouzově přistál ve vlnách, ale stejně jako Svoboda s minimem vody a potravin ze šest dnů a šest nocí dlouhého hororu vyvázl živý.

A právě generálova dcera Dagmar Johnson-Šišková, která nyní žije ve Francii, má být čestným hostem při slavnostním odhalení pamětní desky připomínající palubního střelce a účastníka domácího odboje Pavla Svobodu. „Měla by přijet v dubnu, do té doby by měl kameník stihnout pamětní desku dodělat,“ podotkl člen spolku Tmavomodří, který se už podílel na dvou pamětních deskách upomínající na české stíhací piloty v RAF.

Ve stejném stylu bude i ta, kterou odhalí v kyjovské místní části. „Bohuslavického hrdinu, na kterého se občas zapomíná, bude nově připomínat pamětní deska. Nainstalována bude na fasádě bohuslavické školy, kam Pavel Svoboda jako žák docházel,“ sdělil Filip Zdražil, tajemník kyjovské radnice. Tu také členové spolku navštívili tento měsíc, tedy třicet let po Svobodově skonu.

Archeologové dokončují průzkum na trase budoucí dálnice D55 u Moravského Písku.
Dálnice D55 na Hodonínsku povede přes někdejší sídliště. Důkazy vydává půda

Odhalení jeho pamětní desky ze žulového kamene je naplánované na letošního 20. dubna. Tedy den, ke kterému se vztahuje také jedno z důležitých výročí ve Svobodově životě. Právě dvacátého dubna 1945 se totiž podařilo bohuslavickému rodáku uniknout ze smutně proslulého vězení brněnského gestapa v Kounicových kolejích. Svoboda se pak ještě stihl zapojit do bojů u Velké Bíteše.

Jeho pamětní deska ale nebude na budově bohuslavické školy osamocená. Od roku 2009 je tady totiž také k vidění památka na staršího zdejšího rodáka, a to Oldřicha Pecla, který působil v odboji a spolupracoval s londýnským exilem. Jeho život ale předčasně ukončila justiční vražda po vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovu a dalšími oponenty tehdejšího prostalinského režimu v Československu v roce 1950.