Můžete přiblížit vznik a minulost konference?

Tato konference je šestá v pořadí. Zpočátku to začalo spíše v komorním duchu. Bylo to v roce 2008, když jsem se vrátit ze zahraničních stáží. Naučil jsem se tam rekonstruovat pánevní dno pomocí implantátu. Následně jsem kvůli této tematice pozval čelní představitele České urologické společnosti. Na první ročník se nás sešlo dvacet. Akce měla obrovský úspěch. Tak jsem si říkal, že bychom ji ještě mohli občas zopakovat. A to se podařilo za dva roky. Pak Česká urologická společnost zařadila naši konferenci do portfolia svých vzdělávacích akcí.

CO SE DÁL DOČTETE?
- S jakými problémy lidé na urologii chodí?
- Nemají muži blok jít se svými problémy k uroložce?
- Co stojí za vznikem velkého množství chorob? 

Kdy byl vzhledem ke covidovým letům předchozí ročník?

Poslední ročník byl v roce 2018. Pak bylo ale vše přerušeno covidovou tragédií, kdy se prakticky nekonaly žádné konference. V současnosti je harmonogram takový, že se v pořádání střídají tři pracoviště: Praha, Ostrava a Kyjov. Akce má dnes i mezinárodní účast, přijedou totiž i kolegové ze Slovenska. Mezi nimi i profesor Ján Švihra. Konference má tak poměrně velké renomé. Předáváme si tady zkušenosti a novinky v oboru.

Když se přesuneme k vám na oddělení do kyjovské nemocnice, s jakými problémy k vás lidé vyhledávají?

Děláme problematiku celé urologie, včetně onkologických onemocnění. Záležitosti, které u nás nejsme schopní řešit, odesíláme do centrových pracovišť. To se týká především robotické chirurgie nebo robotických výkonů. Naše oddělení se specializuje především na léčbu litiázy, tedy na kameny močových cest. Tady dosahujeme naprosto špičkové úrovně. Můžou to dělat sice někde stejně, ale nikde to nedělají líp. Co se týče invazivních technologií, tak děláme úplně všechno. Jsou to dnes techniky endoskopické či miniinvazivní. Pro operatéra to vyžaduje velkou erudici i velkou šikovnost. Představte si, že děláte s nástrojem, který má průměr dva a půl milimetru a k dispozici máte jen milimetrový pracovní kanál. Přivádíte tudy tekutinu, laserové vlákno, kterým například drtíte konkrement (kámen – pozn. red.) a potom to vytahujete. Vyžaduje to velkou zručnost.

Další oblastí, které se věnujete je urogynekologie, což je i v názvu konference…

Zabýváme se pomočováním pacientek. Rekonstrukcí pánevního dna. V této problematice jsme vyhledávaným pracovištěm. Jezdí k nám pacientky z celé země.

V Nemocnici Kyjov plánují rozšíření Regionálního onkologického centra za spolupráce s Masarykovým onkologickým ústavem.
Regionální onkologické centrum v Kyjově vyhlíží biologické léky i nový přístroj

Kyjovská urologie má mnohem větší spádovost než samotný okres Hodonín. To tedy souvisí s tím, co už jste řekl…

Urologie není úplně optimální vzdělávací program. Navíc je nyní ve zdravotnictví ohromná feminizace. Čelíme problémům, kdy není urologů. Erudovaný urolog je extrémně vzácné zboží. Urologie v okolí trpí velkým nedostatkem personálu a zkušených lékařů. Mladá nastupující generace lékařů totiž většinou chce pracovat na velkých klinických pracovištích. Navíc, když vyerudujeme lékaře, tak on pak často odejde na vyšší pracoviště nebo prostě za lepším.

Máte i vlastní zkušenosti?

Patřím už do odcházející generace. Letos mám třiašedesát let, takže už v příštím roce bych mohl jít do důchodu. Za svou kariéru jsem už vychoval čtyři primáře, což je relativně slušná statistika. Šlo o lidi, kteří se urologii naučili vedle mne nebo u nás, a pak odešli na vyšší pracoviště. Tam se zjistilo, že jsou opravdu dobří a tak skončili na vedoucích místech.

Ředitel městské policie v Hodoníně Jindřich Vašíček.
Šéf strážníků v Hodoníně: Lidi se na nás obracejí, kde by chtěli další kamery

Zmínil jste i feminizaci…

Prakticky sedmdesát, někdy i osmdesát procent absolventů lékařských fakult jsou ženy. Ženy jsou křehká stvoření a mají biologicky jiný úkol než muži. Pokud se chce někdo vypracovat v urologickém oboru, musí neustále usilovně pracovat. Samozřejmě musí mít i dobré vedení. U žen je ale problematické to, že když chtějí založit rodinu, což je přirozené, tak jsou pak ve složitější situaci.

Nemají pak muži nějaký blok, jít se svými problémy právě k uroložce?

Dnes je už situace taková, že při současném nedostatku urologů, o tomto ani nepřemýšlí.

Když se vrátím k močovým kamenům, co byste mužům doporučil jako prevenci?

Dneska mají lidé naprosto zkreslené představy o výživě. Pletou si pochutiny a potraviny. Lidé jsou zahlceni různými balastními věcmi. Zvykli si jíst potraviny, které jim chutnají, ale ty často nejsou zdravé. Nebo je neumějí zkombinovat. Co se týká litiázy, tak velkým problémem je glutamát sodný. Ten se dnes cpe téměř do všeho. Do chipsů, brambůrek, namáčí se do něj uzeniny, dává se do šunky. Lidé mají rádi tu jeho sladko slanou chuť. Je ale ideální prekurzorem (látka či sloučenina – pozn. red.) pro tvorbu kamenů. K tomu se připojuje nadměrná konzumace masa a sacharidů. Často sice svádíme choroby na genetiku. Skutečně geneticky podmíněných je ale minimální počet chorob.

Autor výmalby Petr Kovářík spolu s rohateckým starostou Jarmilem Adamcem v kroji před podchodem.
V podchodu u Rohatce je šohaj i tančící pár, říká autor výmalby Petr Kovářík

Za vznikem velkého množství chorob tedy stojí hlavně o špatné životní návyky…

Ano, a potom je to stres. Na základě nových poznatků se říká, že až pětadevadesát procent chorob, kterými trpí moderní civilizace, je způsobeno chronickým stresem a špatným jídelníčkem.

Zatím jsme se zastavili u žen i u mužů, ale dostávají se k vám na oddělení také děti? A kvůli čemu?

Ty skutečně složité věci se řeší v centrech dětské chirurgie. U nás tak operujeme například nesestouplá varlata, dělají se dětské obřízky nebo se řeší dětské vodní kýly. U malinkých dětí je problém spíše anesteziologický. Tedy aby mu šikovný anesteziolog dokázal dát narkózu. Jde dnes o více specializovanou oblast, která se převádí do centrové péče.