V současnosti působí v Ostravě jak ve fakultní nemocnici, tak na univerzitě a zároveň je místopředsedou sekce České urologické společnosti. „Naše sekce se věnuje funkční urologii, což je segment, který se stará o to, jak močové cesty fungují. To znamená, že se zabýváme hlavně záležitostmi na jedné straně, že se pacient nemůže vymočit, nebo naopak moč mu uniká. Tedy otázky kolem inkontinence a podobně,“ přiblížil Deníku v rozhovoru Jan Krhut.

Můžete tuto dvoudenní konferenci přiblížit z vašeho pohledu?

Je to tradiční workshop, který se v Kyjově koná co tři roky. Sekce sice pořádá workshopy každý rok, ale každý rok je zaměřený na trochu jiný okruh problémů. Rotuje po třech místech v republice, takže jednou za tři roky přijde do Kyjova. Vychází to z toho, že na místní urologii je dlouhá tradice péče o problematiku ženské urologie. To znamená rekonstrukce defektů pánevního dna, prolapsu pánevního dna, řešení ať už konzervativní nebo chirurgické ženské stresové inkontinence. Díky tomu a zkušenosti primáře Krhovského se založila tradice, že tyto otázky se probírají v Kyjově. Zatímco v Ostravě, respektive v Praze se probírají třeba otázky problémů dolní cest močových, neurourologických onemocnění nebo obecné otázky funkční urologie a podobně. To je nejdůležitějším aspektem každého setkání doktorů, že si vymění názory nejenom v rámci sofistikované a stratifikované diskuse, ale i v rámci diskuse neformální.

Možná zbytečná otázka, jezdíte do Kyjova rád?

Určitě. Za prvé, ač pracuju v Ostravě, tak pocházím z jižní Moravy, takže se vracím do domovského regionu. Jsou tady báječné podmínky, tradičně vynikající organizace. I prostředí přispívá k tomu, že kromě toho, že se přednáší, také hodně diskutujeme.

V rozhovoru se dále dočtete:

  • S jakým tématem přijel profesor Krhut do Kyjova?
  • Co je to ženská obstrukce a jaké procento žen trápí?
  • Jakou roli hraje u těchto potíží věk?

O co jste přijel obohatit kolegy právě vy?

Letos tady řešíme záležitosti nejen ženské inkontinence, ale také ženské obstrukce. To je relativně málo známá entita. Ve většině případu je obstrukce, což znamená překážka ve výtoku moči spojována s muži, s rostoucí prostatou a s tím navazujícími problémy. Na druhé straně my víme, že tady tyhle problémy, byť třeba způsobené ne prostatou, ale dysfunkcí pánevního dna, můžou trápit i ženy. Je to relativně špatně uchopitelné jak po stránce diagnostické, tak po stránce léčebné.

Primář urologického oddělení Nemocnice Kyjov Miroslav Krhovský.
Primář Krhovský z Kyjova: Zkušený urolog je extrémně vzácné zboží

Jakého množství žen se tyto obtíže týkají?

Tento problém je daleko méně prozkoumaný a daleko hůře uchopitelný než třeba problematika ženské inkontinence, u níž máme poměrně přesná čísla. Víme, že ta se týká osmi až dvanácti procent ženské populace. U ženské obstrukce čísla v podstatě nejsou. Nemáme k dispozici diagnosticky zcela přesná kritéria, respektive definici. Víme, jak se projevuje, ale velice špatně se pro to hledá nějaká univerzální definice, nějaké univerzálně platné parametry, podle který by to šlo změřit. S určením výskytu je to daleko horší. Víme ale, že se týká nižších jednotek procent žen, což znamená do deseti procent, ale i to je obrovské číslo. Navíc se o tomto problému moc neví, ani nemluví. Věřím, že pokud bychom prováděli nějaká podrobnější šetření, vyjde najevo, že frekvence tohoto problému je podstatně větší.

Jak se do toho odráží věk žen?

U všech dysfunkcí dolních cest močových hraje roli věk, protože ten sebou nese celou řadu změn v organismu. Počínaje třeba stárnutím receptorů v močovém měchýři, až po „snížení kvality“ závěsného aparátu orgánů v pánvi. Je tady spousta faktorů, které se věkem sčítají a přispívají k tomu, že frekvence problémů s věkem roste.

Na jakou zde probíranou tematiku byste ještě upozornil?

Další z nosných témat je například problematika neurostimulace, kterou lze využít jak při léčbě unikání moči, tak k léčbě problémů s vyprazdňováním, a to jak u mužů, tak u žen.