Zámeček, jehož základy nechal položit Jan Kuna z Kunštátu, už stavební zásah potřebuje. Poslední zásadnější úpravy se tam udály v sedmdesátých letech, ovšem s ohledem na tehdy moderní architektonické řešení. A to dnes není vhodné. „Nějaké přístavby z té doby se musí zbourat, objekt je také nutné staticky zajistit,“ upozornil vedoucí kyjovského odboru rozvoje města Roman Pekárek.

Dále se má pracovat na fasádě, střeše, elektroinstalaci, toaletách pro personál i veřejnost, omítkách, dlažbě i obkladech a úpravě současného řešení interiéru. Novinkou, která kopíruje nynější trendy a návštěvnické požadavky, je výtah.

Žádné výrazné zásahy například do konstrukcí ale nejsou v plánu. I když budova není památkově chráněná, náleží do městské památkové zóny. „Podle názoru vedení muzea, městského architekta a mého je budovu vhodné uvést do stavu, který se alespoň částečně blíží historické podobě,“ uvedl Jaromír Mička z Národního památkového ústavu.

Dodal, že pokud by se měla zámečku navracet opravdu původní podoba před generální rekonstrukcí, stálo by to hodně peněz i času. Bylo by třeba nutné předělat okenní překlady, vrata a přední část budovy téměř znovu vystavět. „A to ani z hlediska památkové péče není nutné. I okolí nevypadá zcela jistě tak, jak vypadalo v době, kdy se ten dům stavěl,“ upozornil odborník.

Zásadní pro návštěvníky muzea ale je, že se kompletně změní stávající expozice pocházející rovněž ze sedmdesátých let. „Byly tvořené na úrovni dané doby a i přes pozdější reinstalaci jsou dnes zkrátka nemoderní a naprosto nevyhovující,“ sdělila ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně, pod něž kyjovské muzeum spadá, Irena Chovančíková.

Expozice byly doposud tři – archeologická, přírodovědná a etnografická. Zcela ale chyběla historická, což se teď změní. „Zaměříme se na dějiny města, vystavíme například legionářské i hasičské uniformy, zbraně nebo předměty připomínající spolky či školství,“ přiblížila vedoucí Vlastivědného muzea Blanka Pokorná.

close Budova zámečku v Kyjově na Hodonínsku pochází z poloviny šestnáctého století. V roce 1911 ji sgrafity opatřil akademický malíř Jano Köhler. V sedmdesátých letech objekt prošel výraznou přestavbou. info Zdroj: archiv Vlastivědného muzea v Kyjově zoom_in

O náklady projektu se podělí kraj a město s dotací z integrovaného regionálního operačního programu. „Předpokládané výdaje činí necelých pětadvacet milionů korun. Dotace přesahuje jednadvacet milionů, město se bude podílet zhruba dvěma miliony. Podíl kraje je asi 858 tisíc korun,“ vyčíslil Petr Holeček z tiskového oddělení krajského úřadu.

Kraj v současnosti pracuje na přípravě dalších čtyř projektů, na něž chce rovněž čerpat dotace. Jde o edukační centrum a archeologický depozitář v Předklášteří u Tišnova, obnovu památníku bratří Mrštíků v Divákách, obnovu části minoritského kláštera a expozice lapidária ve Znojmě, depozitář v Hodoníně, či obnova expozice ve Veselí nad Moravou. A to všechno v ceně téměř 147 milionů korun. „Na provoz a investice svých příspěvkových organizací v oblasti kultury kromě toho letos půjde více než 131 milionů,“ upozornil Holeček.

Pokud všechno půjde podle plánu, se stavbou se může začít letos v létě. Muzeum se uzavře 21. května. Se starými expozicemi se zájemci mohou oficiálně rozloučit o dva dny dříve o Muzejní noci, jejíž program bude navazovat na poslední výstavu ve starých prostorách – „Retro“. Modernizace potrvá až do konce roku 2018. „Veřejnosti budou přístupné pouze krátkodobé výstavy a některé akce, které se budou konat ve víceúčelovém sále v nové budově,“ uzavřela Pokorná.