Třikrát za posledních patnáct let vyplavila voda z kopců Tvarožnou Lhotu. Stará protipovodňová opatření moc nepomohla. Vlastník, tedy stát, se o ně moc nestará. Obyvatelé obce tak vítají snahu výzkumníků z ústavu meliorací a ochrany půdy, kteří se snaží navrhnout efektivní ochranu proti vodě. První změny možná začnou už příští rok.

Jan Honek žije ve Tvarožné Lhotě teprve tři roky, ale už zažil s vodou několik problematických situací. „Bydlíme v ulici pod hřbitovem. Stéká nám sem voda ze svahu, který je nad námi. Ucpávají se potom kanalizace. Když se tedy vysadí stromy, vystaví odvodňovací příkopy a rybník, může to velmi pomoci," myslí si Honek. Návrh pracovníků ústavu, který ve čtvrtek ve Tvarožné Lhotě představili, počítá s výstavbou takzvaných průlehů, což jsou mělké pásy. Dále se zalesněním svahů a také s výkopem záchytné nádrže.

Jeden z průlehů by měl vzniknout na jih od Tvarožné Lhoty. Několik set metrů dlouhý vsakovací pás má mít hloubku asi půl metru a šířku tři metry. Smyslem je, aby ochránil většinu obce před bleskovými povodněmi. „Největší překážkou stavby jsou pozemky. Průleh totiž povede přes několik desítek úzkých parcel," vysvětlil Michal Pochop z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Nejrozsáhlejší stavba vznikne severovýchodně od vesnice – nádrž o velikosti asi pěti hektarů s hloubkou přesahující dva metry. „U rybníka budou ještě asi tři hektary zeleně, celkově jde tedy o zhruba osm hektarů. Tvarožnou Lhotu spojí s Kněždubem pás zeleně, který bude pomáhat s větrnou erozí. Tímto pásem povede cesta, popřípadě cyklostezka," popsal Pochop.

Rybník má podle něj několik výhod. „Pomůže navracení vodních ploch do krajiny, což je výhodné v obdobích velkého sucha. Hladina by klesla i o půl metru, ale voda by tam stále zůstala. Cena vody navíc postupně poroste a obce na tom tak budou podstatně lépe. Rybník může plnit více účelů," nastínil budoucí možnosti nádrže. Nevyloučil ani využití pro rekreaci. Výstavba protipovodňových opatření podle zamýšleného plánu potrvá ale dlouho. „Se zalesňováním svahů bychom mohli začít příští rok. Všechna opatření mohou zabrat až dvacet let," odhadla starostka Tvarožné Lhoty Martina Bílová.

V Kněždubu odborníci z ústavu zamýšlejí podobná opatření. „Jedná se o jedno povodí, obce se navzájem ovlivňují. V Kněždubu bude také několik průlehů, největší má na délku asi pět set metrů a na šířku čtyři," přiblížil Pochop.