„Jedním z nejstarších exponátů je kopie mechanického rožně, což je vlastně opravený stroj z věžních hodin a lodní chronometr asi z roku 1833,“ řekl Petr Nekuža z Technického muzea v Brně, které větší část exponátů na výstavu zapůjčilo.

Sbírku hodin doplňuje i pár předmětů ze sbírek Masarykova muzea. Nejcennější je ciferník z bývalého hodonínského hradu. „Skutečně visel na jeho věži. Patří k němu i hodinový stroj a ten může každý návštěvník vidět v naší stálé expozici,“ upozornila Hana Sýkorová z hodonínského Masarykova muzea.
Dalším zajímavým exponátem je věž kostela s hodinovým mechanismem a rozvody ke třem ciferníkům. Signál od hodinového stroje k ručkovým strojkům ciferníků vedou kardanové převody. Tento jednoduchý systém tak předvádí návštěvníkům to, co je skryto za ciferníky hodin kostelů, zámků, hradů a podobně. Neméně zajímavé jsou elektromechanické docházkové píchací hodiny, které používaly donedávna úřady či továrny. Návštěvníci si jako bonus mohou označit svůj příchod a odchod z výstavy.

Nejstarší hodiny, kterými si lidstvo začalo odměřovat čas, byly sluneční nebo přesýpací. První mechanické se objevily někdy na počátku dvanáctého století. „Nejdříve to byl hodinový strojek, který měl jen hodinovou ručičku a byl velmi nepřesný, šel třeba deset minut dopředu či pozadu. Postupně se přesnost zvyšovala,“ popsal Nekuža, jenž je zároveň autorem scénáře výstavy. Hodiny byly zpočátku velmi drahé, vyráběl je jen dvorní mechanik či hodinář pro panovníky a šlechtice. Velkosériově se podle Nekuži začaly vyrábět až někdy v osmnáctém století. „Nejdříve ve Francii, Anglii a potom ve Švýcarsku,“ doplnil.

Výstavu, která je v sále na Národní třídě 21 otevřena až do 20. července, doplňují akce pro děti. Ty si mohou vyrobit hodiny z papíru, zhlédnout filmové pohádky a řešit připravené hádanky a kvízy s tématikou času.