Další díly seriálu
Hodonín včera a dnes
najdete ZDE

Původně jako jednokolejná se začala stavět v roce 1838, do roku 1841 byla postavena do Starého města u Uherského Hradiště a v tomtéž roce začátkem měsíce května projel Hodonínem první vlak, který směřoval právě ke Starému Městu. Železniční spojení bylo velmi důležité v dalším vývoji města a při rozvoji jeho průmyslu, samozřejmě v kladném smyslu.

Na prvním snímku je snad jedna z nejstarších fotografií hodonínského nádraží, která je datována asi do roku 1877, na druhém snímku je současný stav, na kterém jsou dobře rozpoznatelné rysy původní budovy.

Začátkem března 1888 podnikatelská firma Redlich požádala o udělení rakouské a uherské koncese na osobní dopravu parní tramvají z Hodonína do Holíče. Uherskou koncesi však firma nedostala, žádosti nebylo vyhověno s odůvodněním, že podnikatelé nejsou uherskými občany. Někdy v té době začala výstavba železnice do Holíče a dne 15. června 1891 byla lokálka Hodonín – Holíč slavnostně otevřena. Z Hodonína se tak stával železniční uzel, postupem času začala stavba další železnice a 16. listopadu 1897 byla dána do provozu další lokální dráha, Hodonín – Mutěnice – Čejč – Zaječí.

Následující dva snímky jsou asi z roku 1904 a je na nich zřetelné již celkem složité kolejiště, Hodonín již nebyl pouze průjezdní vlakovou stanicí.

Při náletu Amerických letadel dne 20. listopadu 1944 bylo nádraží těžce poškozeno, téměř zničeny byly sklady a rampy mezi nádražím a cukrovarem, po válce byly nádražní budovy obnoveny téměř do původní předválečné podoby.

Postupem času docházelo k dalším úpravám nejen na trati Břeclav – Přerov, ale i na hodonínském nádraží. V roce 1985 byla dokončena elektrifikace trati. První elektrická lokomotiva projížděla Hodonínem v pátek 29. 3. 1985 a právě tato lokomotiva je zachycena na předposledním snímku.

Na přelomu tisíciletí došlo k rekonstrukci celé trati Břeclav – Přerov. S tím také souvisela i celková přestavba hodonínského nádraží, s vybudováním nových nástupišť a podchodů. Poslední snímek už zachycuje nástupiště po těchto úpravách, ovšem i po všech provedených rekonstrukcích si hlavní nádražní budova dodnes zachovala styl a podobu, jakou měla v dobách císařství.

ANTONÍN KUČERA