Tak si pamatuji na nedělní noc a pondělní ráno před dvaceti lety, když hořel zemědělský sklad v Boršově. Spal jsem v Hodoníně, takže jsem netušil, co se děje. A nevěděla to ani moje žena, která jako učitelka mateřské školy pracovala v Kyjově. Dopoledne se vydala s dětmi na pravidelnou procházku do ulic města. O tom, že by hustá mlha mohla poškodit zdraví jejích malých svěřenců, jí nikdo neřekl. Než aby způsobili paniku, nechali tehdejší funkcionáři raději děti dýchat zamořený vzduch. Tak si říkám, ještě že je ta doba pryč.