Horko k zalknutí. Tak by se daly charakterizovat poslední dny. Počasí je skutečně neúprosné a prověřuje naše limity. I k psaní těchto řádků musím sám sebe přemlouvat. Když pak večer vidím ve zprávách profese, kde se střídavě představují dělníci z výrobních hal a proti nim vozíčkáři v mrazírnách, nevím, co je vlastně lepší. Jestli se celé dny trápit nepříjemnými pocity, které horka v těle vyvolávají, nebo příjemná osmihodinovka v kožíšku při teplotě mínus pět stupňů Celsia způsobující šok při návratu do reality.

Prožít si pár hodin v chladu je určitě příjemné, ale co musí tělo podstoupit, když snáší střídání extrémních teplot po půl dnech. Slabší povahy to rozhodně odnesou letní chřipkou nebo angínou. Jedinou výhrou může být v těchto dnech dovolená. Jenom na ni si může každý v klidu naplánovat, kdy se vystaví sluníčku a kdy se bude schovávat. Když horko nemůže vydržet, lze skočit do vody, i kdyby to měla být jen vana. Pokud to bude tak s počasím zimním i letním pokračovat, budeme snad muset najet na jižní model, který znají lidé například v Itálii. V létě se zavřou fabriky a výroba začne až na podzim. Zákazník ať si počká.