Ve Veselí nad Moravou jste strávil téměř dva roky, jaký z něj máte pocit?

Pocit z lidí i města mám výborný. Nic špatného mě nepotkalo.

Navíc poté, co jsem v práci skončil, jsem si uvědomil, že ani jednou za ty dva roky jsem neměl pocit, že jdu do práce. Sám sobě jsem se divil a říkal si: tak já jsem vlastně neměl ani zaměstnání, ale spíš něco, jako koníčka. Což si myslím, že se nepodaří každému. Bohužel to trvalo jen dva roky.Pro mě to byl skoro permanentní filmový festival.

V oblasti kultury jste byl výrazná a angažovaná osoba. Myslíte si, že se kino Morava díky vím někam posunulo?

Posunutí není zas tak výrazné. Fakt ale je, že akce přibyly a nakupily se, kromě Ozvěn Jihlavy přibyly ještě například Dny evropského filmu. Mrzí mě ale, že přesto, že je filmová nabídka kvalitní, návštěvnost pořád funguje na principu, dokud neřekne soused sousedovi: zajdi si na to.

Máte pocit, že po vás ve Veselí něco zůstane?

Hlavně ve Veselí zůstanu já, neb Veselí neopustím natrvalo a budu se v něm často vyskytovat, ať už kvůli filmu, nebo kamarádům a kamarádkám, kterých je na tak malé město hodně. Taky mám pocit, že jsem možná něco rozbil.

Máte přehled i přes ostatní kina v republice, můžete tedy srovnávat. Jaká je kvalita kina ve Veselí?

Větší kina ve větších městech nemají tak pestrý program, jako mělo kino Morava ve Veselí nad Moravou. Je podivné, když město, které má například sedmdesát tisích obyvatel nedělá akce, které jsme my dělali pro dvanáct a půl tisíce lidí. Přitom náklady a energie jsou všude stejné a přesto do toho ta kina nejdou. Buď se soustředí jen na to, aby fungovala anebo si říkají, že už je to obtěžuje. A to je možná ten rozdíl mezi veselským kinem a jinými kiny v republice.

CELÝ ROZHOVOR NALEZNETE VE STŘEDEČNÍM VYDÁNÍ HODONÍNSKÉHO DENÍKU