„Účelem byla ochrana zemědělských, lesních a ostatních pozemků před každoročními dlouhotrvajícími záplavami, ochrana obcí při těžbě ropy a ochrana cest,“ sdělil Deníku mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Šlo o tečku za změnami, které Moravu provázely od počátku dvacátého století. I když tomu ještě předcházela řada regulačních opatření bez vzájemné návaznosti v podobě vysokých hrází a průkopů často prováděná jako okamžitá řešení a odvrácení povodňového nebezpečí. „S koncepčními úpravami Moravy se započalo v roce 1907. Do vypuknutí první světové války byla regulace hotová na šestašedesáti kilometrech toku. Další větší úpravy byly až se vznikem Československa. Do roku 1927 bylo dokončeno dalších dvaatřicet kilometru úseku,“ připomněl mluvčí Povodí.

U řeky Moravy v Hodoníně na konci zimy.
Život plyne jako řeka Morava. Podél jeho toku vede krásná cesta lemovaná topoly

Významnou roli v tom sehrál podnikatel Tomáš Baťa. Podle mluvčího Chmelaře chtěl Moravu využívat mimo jiné pro plavby. „Za nejvhodnější považoval úpravu, která by se stala budoucím východiskem k propojení východní Moravy s dalšími evropskými regiony. Regulované koryto mělo i za nízkých vodních stavů zvládnout přepravu vlečných člunů a současně od říčních úprav očekával zvýšení zemědělských výnosů,“ sdělil Chmelař. Umělé zavlažování pozemků měla zajistit soustava jezů.

Od té doby se ale pohled na řeku Moravu i praxe vodohospodářů výrazně proměnily. „V dnešní době klimatické změny pracujeme s vodou odlišně. Mění se rozložení srážek, objevují se hydrologické extrémy, rostou teploty a odpar vody z území. Smysl mají taková opatření, která umožňují vodu zadržovat. V ideálních případech i taková, která pak nám umožní se zadrženou vodou hospodařit. V člověkem pozměněné krajině proto musíme využívat přírodě blízká i technická opatření, které umí tlumit důsledky hydrologických extrémů – povodní i sucha,“ upozornil mluvčí Povodí Moravy.

Řeka Morava u Hodonína ve středu odpoledne pod silničním mostem na Slovensko.
Vysychají potoky, klesající Morava už odhalila torzo mostu i ropovod, podívejte

V uplynulých letech vodohospodáři do úprav a zvelebení investovali více než miliardu korun. Slibují si od toho právě lepší zadržování vody i vhodné podmínky pro živočichy. Příklad je pouze pár kilometrů od řeky Moravy, a to říčka Kyjovka, která získala nové meandry a tůně.

„Na Kyjovce u Moravské Nové Vsi vzniká velmi zajímavé adaptační opatření reagující na změnu klimatu. Nové koryto obnoví pravidelné rozlévání vody do říční nivy v době jejího nadbytku a současně se obnoví přirozená retenční kapacita říční nivy,“ oznámil po dokončení hlavních stavebních prací generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Dílo má být kompletně hotové letos v listopadu.