Semestr na Mendelu už začal, jaký jste měli připravený model pro výuku v současné situaci?

Měli jsme hybridně nachystanou jak prezenční výuku, tak výuku online. Na začátku září jsme zavedli univerzitní semafor v barvách bílá, zelená, oranžová, červená. Podle jednotlivých barev jsme omezovali počty studentů na přednášce a měli jsme určeno, za jakých okolností nastupuje, nebo by nastoupila online výuka. Se situací jsme tedy vlastně počítali.

Jaký máte názor na úterní rozhodnutí hygieniků o omezení přítomnosti studentů na vysokých školách?

Chápu, že je potřeba činit tato opatření. Velmi mě ale zaráží způsob komunikace, a to z toho důvodu, že Brno se stalo oranžovým v pondělí, takže se domnívám, že již v pondělí mohly dostat vysoké školy avízo, že se podobné rozhodnutí připravuje. Navíc si kladu otázku, jaký je tedy rozdíl mezi barvami na semaforu. Pro brněnské univerzity, kdy Brno je v oranžové barvě, platí úplně stejná pravidla jako pro pražské univerzity, kde je semafor na červené. Také nechápu, jak je možné, že v takto krizové situaci má přednost zábava a sport před vzděláním. V tuto chvíli nesmíme učit větší skupinky studentů, zatímco ti stejní studenti, kteří nesmí chodit do školy, mohou chodit na hokejová utkání, kde stojí v koridorech po tisíci osobách.

Do platných výjimek, které se ve škole mohou potkat, patří pro zkoušení skupiny osob až po deseti, v laboratořích pak až po patnácti. Jsou pro univerzitu takové výjimky dostatečné?

My problém máme. Nemáme tolik laboratoří a velikost skupiny pro nás je logistický problém. Připravovali jsme se na velikosti skupin dvaceti studentů, je pro nás teď skutečně obtížné předělávat celý rozvrh. Počet studentů v jednotlivých skupinách s námi někdo mohl prokonzultovat, domnívám se, že jsme schopni zabezpečit stejné bezpečnostní opatření pro skupinu patnácti i dvaceti studentů.

Budete s ostatními rektory lobbovat za změnu podmínek?

S Českou konferencí rektorů už jsme k situaci vydali stanovisko. Jasně jsme formulovali, že je pro nás velmi zarážející a neakceptovatelné, že s reprezentanty vysokých škol nikdo nekomunikuje, že se rozhodnutí se dovídáme z Twitteru a nikdo je s námi neprojednává. Na jaře navíc všechny univerzity obstály, situaci jsme zvládli. Víme, co a jak řešit, a považovali bychom fér, kdyby nám někdo například nastavil mantinely, v jejichž rámci situaci můžeme vyřešit sami.

Jaký je tedy rozdíl mezi distanční a online výukou?

Při distanční výuce už pedagog vůbec nechodí do práce. Online výuka na univerzitě funguje tak, že učitelé do práce přijdou a namísto přednášek pro dav, přednáší v přednáškové místnosti živě a přenos streamují. Je to živá přednáška, jen v místnosti nejsou přítomní studenti. Ti se koukají doma u svých počítačů, mají možnost prostřednictvím systémů klást otázky. Výuka je interaktivní, jsou to nové formy a streamované přednášky jsou jedna z forem prezenční výuky, s distanční výukou nemají nic společného.

Je podle vás univerzita připravená na úplný přechod na online výuku?

Po absolvování minulého semestru jsme věděli, že na podzim může velmi pravděpodobně nastat stejná situace, jako byla na jaře. Proto jsme celé léto věnovali tomu, abychom se profesionálně nachystali na interaktivní výuku prostřednictvím streamování přednášek či využívání Microsoft Teams a dalších online platforem pro komunikaci se studenty. Přes léto jsme se profesionálně vybavili, investovali jsme do toho. Dokonce jsme vyčlenili místnosti, do kterých může učitel přijít a pořádat online přenos pro studenty. V tomto smyslu myslím, že jsme připraveni, protože v budoucnosti bude možná celá řada věcí streamovaná a online. Tak k tomu přistupují přední zahraniční univerzity, nevnímám to jen jako přechodnou možnost a myslím, že určitý charakter studia online výuku umožňuje a my se tomu musíme přizpůsobit. Protože třeba tímto způsobem bude vzdělání dostupné širší skupině studentů.

V čem se pro studenty bude lišit tento podzimní semestr od letošního jara?

Už máme řád, jsme organizovaní a sjednocení. Všichni používáme jednotnou komunikační platformu. Na jaře jsme to tak profesionalizované neměli, každý učitel používal to, co mu vyhovovalo lépe. Dnes používáme jednotný systém, který komunikuje s našim studijním systémem. Učitelé se technologie navíc naučili používat a ovládat, přechod pro ně vůbec nebyl složitý.

Pokročily technologie?

V našem univerzitním informačním systému se dovyvinuly další věci, aby spolu digitální nástroj, který používáme, a informační systém, komunikoval. Je daleko víc uživatelsky přívětivý i díky tomu, že na jaře zaznamenaly právě digitální nástroje obrovský rozvoj. V jednu chvíli se nám úplně měnily pod rukama, už obsahují celou řadu věcí jako je chat nebo zvednutá ruka, které tam na jaře nebyly. Celá řada věcí teď přejde do online, je to vývoj. Takový třeba nastal v Asii po epidemii SARS. Součástí této revoluce budou i vysoké školy a nemůžeme si nalhávat, že to tak nebude. Domnívám se, že celou řadu studijních programů nebo předmětů lze realizovat touto formou a zcela jistě to neznamená, že by byly méně kvalitní. Mnohdy může být takové studium i kvalitnější.

V čem může být online výuka kvalitnější?

Snažím se vše, co přichází, brát jako příležitost. Skutečně si myslím, že se z této situace dá vzít to dobré. Na výuce může třeba najednou participovat celá řada odborníků, dají se přizvat na přednášky. Já jsem to koneckonců dělala kolegům třeba v Praze nebo na Masarykově univerzitě, přistupovala jsem přenášky a před studenty jsme například vedli diskuzi.

Ukazuje se, že v době pandemie, kdy se nedá nikam cestovat, má celá řada zahraničních odborníků najednou čas třeba na hodinovou online přednášku pro studenty. V normální situaci by to nebylo možné, protože by neměli čas přijet. V tomto ohledu to zcela jistě vede k vyšší kvalitě studia.

Samozřejmě to tak není ve všem. Jsou typy studia, jako třeba medicína nebo zemědělství či lesnictví, které jsou svým charakterem velmi zaměřené do praxe. Tam samozřejmě studenti musí chodit do lesa, do laboratoře.

Nebojíte se, že právě při online výuce budou studenti studovat méně?

Ve středu jsem měla první online přednášku semestru. Večer dostali studenti email, že přecházíme do online verze a hned následující den v poledne jsem měla přednášku. Všichni studenti zapsaní do předmětu tam byli, všichni se zvládli připojit a nemyslím, že by se nějakým způsobem cítili omezení, až na to, že jsme se možná chtěli fyzicky potkat. Každopádně změnu zvládli úplně perfektně. Já osobně jsem nečekala, že se připojí úplně všichni, zvlášť když to zjistili až v noci nebo ráno.

Je takový stav udržitelný dlouhodobě?

Určitě ne. Nemyslím, že bychom mohli vyprodukovat absolventa, který vystuduje vysokou školu pouze online. Je třeba si uvědomit, že vysoká škola je pro studenty také socializační prvek. Souvisí to se studentským životem a myslím, že to je věc, o kterou by studenti neměli být ochuzeni. Myslím, že přítomnost studentů v kampusu a na škole formuje charakter studentů a je potřeba, aby studenti mohli na univerzity chodit a mohli se potkávat.

Když se teď velká část výuky přesune do online a studenti odjedou z Brna, dotkne se to nějak příjmu kolejí?

Už na jaře jsme měli obrovský finanční propad. Jak kolejí, tak menz. Ty byly po určitou dobu úplně zavřené, protože většina studentů odjela. Myslím, že na tento semestr studenti nijak houfně odjíždět nebudou, pořád mají praktická cvičení, kam budou chodit. Máme ale obrovský problém se ztrátou ze zahraničních studentů, protože jsou fakulty, jejichž podstatnou část rozpočtu tvoří příjem školného od zahraničních studentů samoplátců. Škody z toho, že je mezinárodní mobilita omezena, jdou skutečně do milionů.

Na čem budete šetřit?

Ztrátu musíme aktuálně pokrýt z vlastních zdrojů a strategicky se rozhodnout do budoucna, jaký způsobem budeme dál postupovat, protože nikdo neví, po jakou dobu bude mobilita studentů omezena.

Jak vnímáte celostátní opatření ohledně koronaviru, souhlasíte s tím, jak jsou teď nastavená?

Ve vztahu k univerzitám ne. Představovala bych si, že v takto kritické situaci budeme chápat, že vzdělání je skutečně nutnost. A ač v tuto chvíli to nemá přímý ekonomický následek, bude to mít ekonomické následky v budoucnosti. Osobně bych si představovala lepší strategickou komunikaci. Představovala bych si, že na opatření budou avíza, že nebudou přicházet z hodiny na hodinu, ale že budou jasně definované situace, jak se bude postupovat, co bude následovat a univerzity budou předem vědět, že pokud například za týden Brno spadne do oranžové barvy, končíme s prezenční výukou.

Jaké třeba ekonomické následky to může mít v budoucnosti?

Například nám vypadne část studentů, kteří nestihnou dostudovat v termínu. Skončí později a nedostanou se na trh práce. Některým studentům bude třeba činit problémy studovat online a vypadnou, protože budou prodlužovat.

Měla jste od začátku pandemie mezi akademickými pracovníky nebo studenty nějaký případ nákazy koronavirem?

Na univerzitě na jaře jsme neměli nikoho, během léta jsme měli zhruba tři případy covidu u zahraničních pracovníků. V tuto chvíli máme jednoho zaměstnance a domnívám se, že pět studentů. V karanténě je okolí, ale nedokážu odhadnout kolik.

Jste členkou iniciativy KoroNERV – 20 s cílem zmenšit dopady pandemie na ekonomiku. Jaké byste za iniciativu doporučila kroky, aby byly dopady co nejmenší?

KoroNERV-20 je spoluprací ekonomů a lékařů. Už na jaře jsme říkali, že je potřeba navýšit testovací a trasovací kapacity a proškolit personál k obsluze ventilátorů. Nelze je jen nakoupit, potřebují vzdělanou obsluhu. To vše bylo třeba k tomu, abychom na podzim mohli přistoupit k tomu, že v případě, že budou třeba lockdowny, budou jen lokální. Na jaře stál den celonárodního lockdownu 4,5 miliardy korun. Jednou z cest minimalizace ekonomických dopadů je to, že budeme schopni dělat opatření lokálně, což je ekonomicky méně náročné. Dobrým příkladem je třeba chytrá karanténa.

Co tedy pro to, aby se situace zlepšila, může udělat každý člověk?

Každý může přispět tak, že začne respektovat nastavená opatření a přijme individuální zodpovědnost. Dokud si každý z nás neuvědomí, že vše záleží jen na tom, jak budeme my sami ohleduplní, nemáme šanci virus porazit.