Jenže myslivci podle něj střílí prasat stále málo. „Dokládají to naše pozemky. Škody máme prakticky na každém. Nejhůř je na tom lokalita u Lažánek. Asi půhektarová louka u benzinky je úplně celá rozrytá. Prasata se nebojí jít ani do dědiny,“ rozčiloval se Janíček.

S lovci o náhradě škod nejedná. „Nemá to cenu, sami nemají peníze,“ odůvodnil jednatel.

Vážná je podle zemědělců také situace v nedalekém Krásensku na Vyškovsku. I tam počítají škody ve statisících. „Prasat trochu ubylo, ale škody jsou stále veliké. Máme rozryté louky křížem krážem. Jde o veliké plochy a vůbec netuším, jak půjdou spravit,“ uvedl předseda představenstva družstva Kojál Krásensko Ladislav Ševčík.

Ilustrační foto.
Bavili se pouštěním kontejnerů z kopce. Poškodili tři auta, škoda je 50 tisíc

Krásenští zemědělci přítomnosti divokých prasat přizpůsobili také skladbu rostlinné výroby. „Když pominu vousatou pšenici, na kterou divočáci nejdou, ale která má bohužel nižší výnos, a kukuřici na siláž, kterou jsme neměli, protože by nám ji divočáci stejně zničili, mluvíme o škodách na řepce a zničených loukách. Celková škoda může dosáhnout až milionu korun,“ přiblížil Ševčík.

Divočáci vadí hlavně na severu
• Divočáků je letos podle odborníků nepoměrně méně než v předchozích letech.
• Pomohly i odstřely kvůli africkému moru.
• Přesto zejména zemědělce v severních okresech jižní Moravy trápí rozrytá půda a škody na úrodě.
• Škody počítají na statisíce, někde se blíží k milionu.
• Pomoct nemusí ani hony. Divočáci se totiž ukryli do lesů, kde díky semennému roku nachází dost žaludů.

Příliš asi nepomůže ani nadcházející období honů. Prasata se totiž ukryla do lesů. „I tam jich je oproti předchozím rokům málo. Je semenný rok žaludů, takže jsou schovaná v lese a pasou se pod porostem, kde mají klid. Nechodí ani na vnadiště, kde jim sypou myslivci, aby je dostali do zorného pole odlovu,“ uvedl Pavel Smejkal, který má na starosti státní správu myslivosti na vyškovském městském úřadu.

Divočáci podle něj škodí jen někde. Smejkal například nemá žádné ztráty hlášené. „Je to tím, že jejich počty skutečně klesají. Za obec s rozšířenou působností Vyškov mám nahlášených jen tři sta odlovů. Oproti loňsku je to zlomek. Roční odlov se nicméně vyhodnocuje až ke konci března,“ upozornil Smejkal.

I v kukuřici bylo letos podle něj nepoměrně méně prasat než loni. „Právě tehdy se jejich stav odlovem výrazně snížil,“ připomněl.

Hevlínské nádraží zažilo 30.6.2010 poslední jízdu osobního motorového vlaku.
Lokálka mezi Hrušovany a Hevlínem je znovu na prodej. Už jen za tři miliony

Ani na Znojemsku letos úřady větší škody nezaznamenaly. „Divokých prasat výrazně ubylo. Je to především kvůli nákaze africkým morem, která propukla loni na Zlínsku. Nikdo ze zemědělců se nám dosud kvůli škodám neozval,“ konstatoval vedoucí oddělení Lesy a myslivost znojemského městského úřadu Jiří Semotam.

A klidnější situaci hlásí také z Břeclavska. „Hony se u nás konají vždy dva v listopadu a dva v prosinci. U nás ale nejsou divočáci moc hojní. Každoročně odstřelíme mezi dvěma až jedenácti prasaty. Letos máme zatím čtyři kusy,“ vyčíslil Vít Svoboda z mysliveckého sdružení Kobylí.

Bezobalová prodejna. Ilustrační foto
Nový trend v obchodech? Nakoupí do svého, nepotřebují jednorázové obaly