„Všechny zprávy týkající se této vsi jsou z let 1398 až 1540. Vždy ji uvádějí jen jako pustou. Stávala u Dolních Bojanovic, kde je trať Lapisdorf,“ píše v knize Zaniklé osady na Moravě v dobách feudalismu historik Vladimír Nekuda. Uvádí přitom dvě varianty názvu: Ruprštorf a Probstdorf.
V knize Dolní Bojanovice uvádějí její autoři František Esterka a Vladimír Ondruš další jména: Rapisdorf či Lauprsdorf. A to jsou jen některé z německých variant. Existují i české náhražky.
„Do stejných míst jako Rupersdorf je v odborné literatuře lokalizována i ves Roztrhanice. Poprvé se její název vyskytuje v roce 1529,“ píše Esterka s Ondrušem. Podle nich však jde o evidentně špatný překlad zkomoleného názvu do Češtiny, podle německého rupfen = trhat, škubat.
„Roku 1536 je v dědictví po Heraltu Kunovi podrobně uváděn jeho majetek a název vsi je opět Ruprštorf,“ píší autoři knihy.
V dalším období je v záznamech opětovně psané počeštěné jméno. V kupní smlouvě mezi jezuity a císařem Josefem II. je uváděná pustá ves Roztrhansko. Tento název se udržel do dnešních dnů ve jménu polních tratí, které po zaniklé vsi připadly okolním obcím. Německá varianta se dochovala v názvu lesa. Ten se dnes jmenuje Lapoštorf.
Podle pověstí v tomto lese rabovali loupežníci. I proto lze najít na dnešních mapách i označení Zlodějský háj.
Jak německé jméno Rupersdorf napovídá, vesnice vznikla při německé kolonizaci jižní Moravy snad již v polovině čtrnáctého století. Dlouhého trvání však neměla. Většina pustých vsí regionu zanikla za česko-uherských válek, některé už za husitských. Rupersdorf se nedočkal ani jedněch. Zpustl ještě před koncem čtrnáctého století.
Na rozdíl od Nekudy objevili Esterka s Ondrušem záznam starší než z roku 1398. „Prvním známým majitelem byl Ortolf z Rupersdorfu, zvaný Sirotek, uváděný k roku 1367,“ píší historici. Ve zmínce navíc není jasně řečeno, že by byla pustá. Je tedy možné, že zpustla až po tomto roce.
Esterka s Ondrušem se domnívají, že se tak stalo za válek mezi markrabaty moravskými Prokopem a Joštem. Tento střet byl součástí mnohem většího mocenského střetu mezi syny Karla IV. králem Václavem IV. a uherským králem Zikmundem.
I jako pustý prošel Rupersdorf dlouhou cestou od majitele k majiteli. Po Sirotkovi patřil Kunštátům, po nich vladyckým rodům z Maletína a později z Melic. Pak jej zpět získali Kunštáti, jmenovitě Jan Kuna z Kunštátu. Jeho dědic Heralt pustou ves majetkově spojil s Čejkovicemi. S nimi se pak po několika dalších majitelích dostal až k císaři Josefu II. Později byly pozemky rozdělené mezi okolní obce.
