Koncepce pro Hodonín byla zpracovaná už v roce 2006. Původně se uvažovalo o dvou migračních trasách. Jedna by vedla regulovaným korytem, druhá bočním ramenem, tedy přes Starou Moravu. Ty by umožnily pronikání původních druhů ryb povodí Dunaje do úseku nad hodonínským jezem, tedy do více než dvacetikilometrového prostoru relativně nedotčeného přírodního toku Moravy.

Řešení nakonec upřesnila studie renaturalizace Moravy od Radějovky po Soutok, která byla dokončená před pár dny. „Ta považuje za optimální řešení migračního objektu vybudování balvanitého skluzu situovaného na levém břehu, tedy se vstupem do rybího přechodu u výtoku z malé vodní elektrárny," upřesnila mluvčí s tím, že jelikož jde o úsek u státní hranice, bude nutné ještě návrh projednat ve společné česko-slovenské hraniční komisi.

Podle člena celorepublikové odborné skupiny komise pro rybí přechody a zoologa z krajského střediska Agentury pro ochranu přírody a krajiny Romana Zajíčka je ideální variantou takzvaný bypass. „Jedná se o přírodě blízké koryto, které obteče jez. Řešení záleží na celé řadě faktorů, především na konfiguraci břehů a pozemcích," uvedl Zajíček. Jednodušší naopak asi bude práce pro hodonínskou radnici. „Rybí přechod zřejmě nebude v územním plánu, protože jde o stavbu v otevřené krajině. Bude záležet na rozsahu projektu," uvedla mluvčí hodonínského městského úřadu Barbora Lahová.

Podstatou rybích přechodů je dosažení příznivého sklonu a spádu. „Ryby se dokáží pohybovat různou rychlostí, nějakou vydrží na dlouhé vzdálenosti a jinou zvládnou vyvinout jen na několik sekund. Rybí přechod se tedy skládá z krátkých, rychleji proudících úseků peřejí, kde rychlost proudění nepřesáhne nejvyšší rychlost pohybu ryby, a pomalých úseků tůní, kde si ryby mohou před další peřejí na chvíli odpočinout," vysvětlila mluvčí povodí.

Zároveň uvedla, že důležitá je také hloubka vody. „Parametry přechodu musíme přizpůsobit právě těm nejhorším plavcům, kteří se v daném profilu vyskytují," doplnila Tomíčková.

V povodí Moravy se podle ní nachází rozmanitá škála rybích přechodů. První se začaly stavět na Rožnovské Bečvě už v roce 1928 a patří i mezi nejstarší v republice. „Poslední rybí přechody v této vlně výstavby vznikly v padesátých letech, pak se aktivita jejich výstavby nakrátko přerušila. V posledních dvaceti letech se ale zajištění rybí migrace stalo opět důležitým úkolem," dodala mluvčí vodohospodářského podniku.

V této éře vyrostl i zřejmě ten nejbližší, a to v roce 2005 v Břeclavi. V rybích přechodech a v ochranném pásmu platí zákaz chytání ryb.