Dokonce ani původní hrad, několikrát přestavovaný, později upravený na nejprve textilní a potom tabákovou továrnu, se nedochoval. Jeho poslední zbytky vzaly za své okolo roku 1915.Jednou z nejstarších budov v Hodoníně je dům naproti radnice, na rohu ulic Zámecké a Anenské, kde v počátcích našeho města sídlila rychta. Požadavky na rychtáře a jeho dům popisuje Vladimír Novák takto:
„Muselo to být místo vhodně položené a zajišťující rychtáři kromě soudních poplatků a pokut i určitý stálý příjem, neboť již zpočátku musel žít z nějaké živnosti, například z řeznické nebo z hospodské, po– případě z obou. A právě pro tato povolání se v této době nejlépe hodil dům, který při příchodu od hradu (zámku) byl na nově zbudovaném náměstí první vlevo. Bylo to důkladné stavení, kde pak po několik století byla hospoda, později od roku 1850 smíšený okresní úřad, nato od roku 1868 okresní soud a nakonec od roku 1929 Popelková opravna aut (dnes autodílna n. p. Tatra)“.
V roce 1419 je jako hodonínský rychtář uveden Petr, řezník, a v roce 1492 Petr, zvaný Ctibor. Asi v 16. století za pánů z Lipé ztratil rychtář své postavení soudce a první osoby v obci, městskou radu řídil primátor, rychtář prováděl jen vyšetřování a soudní řízení a sloužil vrchnosti jako dozorce nad správným vykonáváním robot a nad řádným odváděním poddanských platů. Rada přestala zasedat na rychtě a přestěhovala se na radnici. Rychta přestala být z vůle vrchnosti v rychtářově rodě dědičná a přešla jako panská hospoda do vlastnictví vrchnosti.
Karbaník Fijala
Že i tenkrát bývalo v panské hospodě celkem rušno, popisuje v pamětní knize městský písař Jan Nádhera Vysokomýtský.
„Joannes Gottfrýd, bývalý tkadlec, pak mýtný a nakonec panský šenkýř, nestačil jednoho lednového večera roku 1661 nalévat, takže mu i jeho žena, statná paní Mariána, donedávna ještě vdova po půldruholáníku Jiřím Bystřickém, musela pomáhat. Nejživěji bylo u stolu, kde hodoval a karbanil masař Jan Fijala, známý vína a piva pitel“.
Z panské hospody se v roce 1850 opět stala budova s politickým zaměřením. V tomto roce vrchnostenské úřady předávaly svoje pravomoci státním úřadům. V Kyjově bylo zřízeno okresní hejtmanství, v Hodoníně pak smíšený okresní úřad (Bezirksamt), který měl pravomoc jak správně-politickou, tak i soudní. Stará panská hospoda byla narychlo na útraty obce za 1 300 zl. přestavěna a sloužila smíšenému okresnímu úřadu. Právním správcem nového úřadu byl od roku 1850 do roku 1858 Ignác Glaser, druhým od tohoto roku do roku 1860 Leopold Račický a třetím a posledním byl od roku 1860 do 31. srpna 1868 Karel Kandler.
Od roku 1868 zde bylo zřízeno sídlo okresního soudu, který zde poté působil přes půlstoletí. V roce 1929 byly budova i s přilehlým dvorem přestavěny na Popelkovu opravnu aut, jejíž součástí byla i autoškola. Znárodňování průmyslu postihlo i Popelkovu autoopravnu. Byl zde zřízen autoservis, opravující tehdejší vozidla typu Poběda a Waršava. Nakonec se servis stal pobočkou Tatry Kopřivnice s opravami vozidel Tatra 603. Současný účel budovy je zřejmý z poslední fotografie a z poněkud neobvyklého nápisu na stěně - „Kafárna“.
ANTONÍN KUČERA
