Plány na tuto cestu začali přátelé spřádat pro vinařské Čejkovice poměrně typicky. „Bylo to nad pohárkem vína. Původně jsme chtěli vyjet hippie dodávkou někam do světa, ale nakonec jsme začali shánět škodovku sto dvacítku, což se nám podařilo,“ přibližuje začátky Petr Toman.

Stodvacítka má i své jméno – Barča. „Sami od sebe jsme jí tak začali říkat,“ podotýká Veronika Vonšovská, která vyrazí prozkoumávat hornatou, divokou a krásnou Albánii se dvěma kumpány. Také jim chce svěřit volant. „Kluci se budou v řízení střídat, i když řidičák mám,“ pousmála se. „Verča říkala, že si to bude chtít také zkusit,“ doplňuje jí Petr.

S Bárou, jejíž lak má barvu jako oříšková čokoláda, ale nejedou na koupání k moři. Chtějí zažít nějaké dobrodružství, a prostě si výjezd užít. Proto plánují cestu na celý měsíc, na kterou už si také rezervovali potřebné dny dovolené v práci. „Stodvácu chceme mít vyladěnou natolik, aby zvládla i náročnější cesty a obtížnější terén. Albánie otestuje jak stoupání, tak klesání, přehřívání, především pak v Albánských Alpách s jejich offroadem. Pokud půjde vše podle plánů, celkem by to měl být okruh kolem pěti tisíc kilometrů,“ nastiňuje náročnost cesty Toman. Trasu tak plánují začít na Moravě, odkud pojedou na jih přes Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu až do Albánie. Na zpáteční cestě do Čejkovic chtějí za volantem populární a lidové škodovky projet Srbsko i Maďarsko. „Pokud nám zbude týden času, tak cestu Albánií ukončíme na jihu, a pojedeme ještě do Řecka,“ podotýká Toman.

Startovat chtějí už za měsíc. Zatím jsou tak se stodvácou v plném proudu příprav, i s nutným svařováním. „U blatníku řidiče se na pár místech objevily prasklinky, které je potřeba zapravit. Také jsme našli pár dírek a rez u pedálu, protože tam dříve byly nějaké úniky a brzdová kapalina je tak trochu agresivní,“ popisuje Tomáš Michna problémy, na kterých ve své dílně právě pracuje, byť jsou pro něj opravy osobního auta premiérou.

Větší a důležitý zásah ale míří do převodovky. Klasickou Škodu 120 totiž doboví konstruktéři vybavili nejen motorem vzadu ale pouze čtyřstupňovou převodovkou. „Zredukujeme její trápení alespoň o kousek tím, že ji vyměníme za převodovku s pěti převody. Už je nachystaná,“ upozornil hlavní automechanik výpravy.

Pro expedici jsou ale podstatné i peníze. Cestovatelé totiž nechtějí, aby tato albánská pouť byla jejich poslední. „Chceme vybrat peníze, které nám pomůžou pokrýt úpravy na vozidle, aby cestu zvládlo,“ doplnil Toman. Podporovatelům tak přes blok Hithit slibují například poslat pohlednici, přivést kámen z albánských hor nebo nabízí tričko či mikinu s osobním předáním a především logem Stodvácou z Čejkovic.

Ta pro mnohé nečekaně poveze v ohrádce na střeše ještě sáně. „Aby se každý divil a ptal se, proč tam jsou,“ dodávají společně.