Spoustu peněz, starostí, práce a nesouhlasu místních i zastupitelů stály k dnešnímu dni opravy budovy, kterou lidé v Šardicích chtěli téměř jednohlasně ještě donedávna zbourat. I přesto se práce na rezidenci blíží do finále.

„Počátkem příštího roku začne objekt konečně sloužit obci,“ věří starosta Šardic Jiří Mičkal. Rekonstrukce památkářsky cenného víkendového sídla augustiniánů, kde své genetické pokusy s hrachem prováděl podle tradování místních sám zakladatel genetiky Mendel, spolkla dosud okolo sedmi milionů korun. A je prý proto trnem v oku zejména zastupitelům.

„Teď měníme repliky historických oken a dveře, zrepasují se mříže, dokončí vnitřní sanační omítky a položí dlažby. Ty budou po konzultaci s památkáři sladěné s tou původní, pískovcovou,“ vypočítal starosta Šardic Jiří Mičkal. Už jen tak málo zbývá podle něho k dokončení stavebních prací na historické budově z roku 1742.

Ty se naplno rozběhly teprve před nedávnem, kdy obec konečně získala pořádnou dotaci.

Šlo o téměř čtyři a půl milionu korun.

„Do té doby to byly vždy částky, za které jsme toho moc nepořídili,“ posteskl si starosta. Například náklady na opravu střechy vyčíslil projektant na milion dvě stě tisíc. Obec však na ni získala pouhých osmdesát.

„Odkanalizování, rozvody elektřiny, topení, vody a vysušení objektu pomocí elektroosmózy,“ vyjmenoval sanační práce, které má už víkendové sídlo augustiniánů za sebou, jeden z asi deseti zedníků, pracujících na biskupské rezidenci, Zdeněk Mizera.

Firma, pro niž pracuje, dělá na opravách budovy intenzivněji teprve od července.

Náklady jsou tak velké, že starosta, který má z velké části jejich organizaci na svých bedrech, došel dokonce už i do menšího střetu s památkáři.
„Ti samozřejmě požadují, abychom zachovali historický ráz budovy se vším, co k tomu patří,“ vysvětlil.

Jen výměna pěti dubových dveří tak přijde na dvě stě tisíc korun.

„Už jsme udělali ústupek ohledně oken. Budeme ale trvat na tom, aby venkovní omítky byly vápenné a opravy tvarovaných okenních říms provedl štukatér nebo restaurátor. V žádném případě to nesmí dělat zedníci, ti by nám to celé otřískali,“ obává se referent památkové péče Martin Půček z Městského úřadu v Kyjově.

„Takže to bude znamenat znovu žádat o nějakou dotaci,“ vyděsil se šardický starosta.

I když stále panuje v obci názor, že obrovské peníze vložené do budovy jsou ve své podstatě mrtvou investicí, věří, že jakmile začne budova dýchat a žít, místní pochopí, že to celé byla dobrá investice.

„Chtěli jsme rezidenci nejdřív prodat. Já tvrdím, že o památky se má obec starat, aby je mohla předat dalším generacím,“ je přesvědčený šardický starosta.