„Žížaly vyšlechtili v Belgii. Název kalifornská žížala se ujal pouze v České republice a na Slovensku. Žížaly jsou speciálně vyšlechtěné na likvidaci biologicky rozložitelného odpadu. Ten požírají a v jejich exkrementech z něj vzniká takzvaný vermikompost. Je to vlastně kompost v biokvalitě," vysvětlil Jakub Filip, který se prodejem kalifornských žížal zabývá.

Přibližně kilometr a půl za Strážnicí směrem na Tvarožnou Lhotu, kde se nyní skládka se sběrným dvorem a kompostárnou nachází, se ve zbytcích trávy či listí hemží asi čtyřicet tun žížal za čtvrt milionu korun. „Nejsou příliš náročné, přežijí i zimu, ale slétávají se nám na ně ptáci," posteskl si Jaromír Michálek z Městského úřadu ve Strážnici, který měl po celou dobu projekt nové skládky na starosti. Strážnice je podle Filipa jedním z prvních větších měst, které má kompostárnu a technologii vermikompostování. Tu jinak nejčastěji využívají zemědělci a vinaři.

Nápad se zalíbil i starostovi Radějova Martinu Hájkovi. Odpady tam sice nechávají odvážet, místní se už ale podle starosty naučili třídit plasty, papír a sklo. K jejich sběru slouží v obci takzvané zvony a funguje i pytlový svoz. Mít vlastní kompostárnu s žížalami chtějí ale v Radějově už letos. „Přijde mi to velmi jednoduché. Je škoda, když lidé vyhazují biologický odpad, ze kterého může vzniknout kompost. Ten lze využít například na městskou zeleň nebo i pro lidi," zamyslel se Hájek. Ten by chtěl časem místním zařídit ještě sběrný dvůr. „Je to ale samozřejmě otázka peněz, které zatím nemáme," dodal Hájek.

První skládka komunálního odpadu vznikla ve Strážnici v roce 1993. O patnáct let později už město začalo recyklovat stavební suť a biologicky rozložitelný odpad. „Uvědomovali jsme si, že s odpady nejde nakládat jen tak, že je někde uložíme, proto jsme zažádali o dotaci na zřízení Centra pro nakládání s odpady z mikroregionu Strážnicko. Díky tomu se kapacita skládky navýšila o téměř pětatřicet tisíc kubíků. Kompostárna zase může ročně přijmout a zpracovat patnáct set tun biologicky rozložitelných odpadů," přiblížil Michálek s tím, že moderní areál má zajistit bezproblémové zpracování odpadů až na dalších patnáct let.

Plány má Strážnice i s rozšířením sběru biologického odpadu. Ve městě je již na šest desítek kontejnerů na trávu nebo větve. „Časem ale chceme lidem dodat kompostéry. Pořídíme svozové auto, které bioodpad odveze na skládku," dodal Michálek.

Strážnice chce do budoucna skládku rozšířit ještě o lis na papír a manipulační techniku na kompostárnu. Na obojí shání dotaci. Z té město částečně zaplatilo i dvě části skládky.