Šestice dárců rudé životadárné kapaliny už plánuje i překvapení až to budou mít za sebou, zapějí zaměstnancům oddělení, přátelům a známým dvě písničky. Jednu dokonce v premiéře.

„Vážíme si toho, když k nám přijde taková skupina stálých dárců. Navíc se Vacenovickým daří s sebou přitáhnout i nové dárce," usmívá se na skupinku primářka hematologie a transfuzního oddělení kyjovské nemocnice Jitka Kujíčková. Nejdůležitější je podle ní, že je dárce zdravý a čestný, zvláště když před odběrem informuje o svém zdraví.

Ti z Vacenovic přicházejí na její oddělení již před půl osmou ráno. Hlásí se sestře a pak následuje první odběr, ale jen ten, který slouží k základnímu vyšetření. Na tomto výsledku ale záleží, jestli člověk opravdu bude moct darovat půl litru krve.

A právě heslem vacenovických zpěváků je Dárců krve nikdy není dost. Proto připravuje své předloktí a následně žíly hned sborové kvarteto. „Chceme vyvíjet i jinou spolkovou činnost, než je zpívání. Smyslem této akce je dostat dárcovství krve do povědomí lidí. Darovat s námi může opravdu kdokoliv, dokonce nemusí ani umět zpívat," říká hlavní organizátor akce Daruj krev s Mužským sborem z Vacenovic Zdeněk Novotný starší. Tu letos sbor pořádá už po osmé. Předloňský rekord účasti dvaceti dárců z Vacenovic se jim velmi ztěžka zdolává. Tentokrát je sborových dárců o jednoho méně. „Dnes je devatenáctého a přišlo s námi darovat devatenáct lidí, což je skvělé. Máme i několik nováčků," upozorňuje Novotný.

Jedním z nich je i vacenovický farář Viliam Gavula. „Jsem dárcem krve od osmnácti. Když mohu, tak daruji. Dnes jdu na můj devětatřicátý odběr. Líbí se mi, že darujeme takto společně," svěřuje se římskokatolický duchovní. O svou krev se s ostatními přichází dělit i starostka Vacenovic Jana Bačíková. „Zároveň tak podpořím akci svých rodáků," směje se. Už několikrát krev darovala, ale mezi odběry má, jak říká, poměrně dlouhé prodlevy. Je ale ráda, že takovou akci pořádá právě vacenovický sbor.

Jako nejmladší z Vacenovických usedá do dárcovského křesla osmnáctiletý Miroslav Kordula. „Jehla mi nevadí, jen si tam lehnu a nechám krev téct. Snad poteče," nebojí se premiérového odběru prvodárce a už hlásí, že chce krev darovat pravidelně. „Prvním impulzem pro mě bylo, že daruje mamka. Já jsem chtěl taky pomoct, tak jsem se přidal k Mužskému sboru," vysvětluje osmnáctiletý mladík.

Poprvé sestry odebírají krev i Martinu Blatovi. Ten je jediným nevacenovickým účastníkem dárcovského výjezdu, pochází totiž ze Šardic. „Je to můj spolupracovník, tak se k nám přidal," podotýká Novotný.

Jakmile jsou všichni o půl litru krve lehčí, seřadí se, aby si společně zazpívali dvě písničky. „Už zme krev darovali, aj dobře posnídali. Fčíl si možem zazpívat, trochu srandy udělat," zpívají sborově úplně novou píseň, která vznikla speciálně k této události. „Takovou velkou skupinu, jako je ta vacenovická, jsem tady ještě nezažila," děkuje jim potleskem jedna ze sester transfuzního oddělení.