Sedmnáctý ročník s podtitulem Lyrický film se od dvanáctého do čtrnáctého listopadu už tradičně odehraje především v kině Morava ve Veselí nad Moravou. Chybět nebude ani doprovodný program.

„Letos jsme se rozhodli seminář zaměřit na dvě témata. Prvním je lyrika, tím druhým pak výročí pětašedesáti let od konce druhé světové války. Proto jsme zařadili i snímky s válečnou tématikou, které však obsahují lyrické prvky. Je to taková kombinace,“ informoval ředitel městského kulturního střediska ve Veselí nad Moravou Marcel Řimák.

Letos se mohou příznivci semináře i ruské kinematografie těšit na jedenáct snímků. „Někdy promítáme víc snímků. Letos jsme ale zařadili i dvouprogramové filmy, které mají třeba sto čtyřicet minut,“ doplnil Řimák.

Jak dále řekl, letošní výběr snímků, které byly natočené v rozmezí let 1967 až 1986, byl jasný. „Současné filmy, které se v koprodukci natáčí, jsou převážně gangsterky a kriminálky. Proto jsme sáhli spíše k těm starším filmům,“ vysvětlil. Součástí semináře, který odstartuje v pátek dvanáctého listopadu od patnácté hodiny bude i doprovodný program. Už počtvrté do Veselí zavítá divadelní soubor Teatr Novogo Fronta.

„V rámci semináře ruských filmů letos uvedeme představení Dybbuk, což je sólové ženské představení Irini Andreevy. Je inspirované židovskou tématikou a pojednává o ženské energii vesmíru. Je to spíše expresivní, pohybové a trochu výtvarné představení,“ sdělila za soubor Michaela Holbíková.

Teatr Novogo Fronta už toto představení uvedl například v Philadelphii, kde s ním slavil velký úspěch.

Sice až v pondělí, přesto ještě v rámci Semináře ruského filmu se mohou příznivci ruské kultury těšit na koncert Bolschoi Don Kosaken, kteří své umění ve Veselí předvedli už před dvěma lety. „Tentokrát vystoupí v kulturním domě společně s tanečníky. Před dvěma lety vystupovali ve vyprodaném sále jen samotní zpěváci a měli velký úspěch,“ poukázal Řimák.

Ani letos nebude na semináři chybět jeho spoluzakladatelka Galina Kopaněva. Také letos se mohou účastníci semináře těšit na její půl hodinové úvodní přednášky před jednotlivými snímky.

„Ruský film se na úsvitu dvacátého století zrodil do záliby v dekadenci. Akceptoval ji však až za první světové války, kdy vlasteneckou euforii vystřídaly depresívní předtuchy blížící se katastrofy, za prudkého rozvoje a profesionalizace národní produkce, orientující se až dosud na ekranizace klasiky opěvující lásku vzletně romantickou,“ popsala Kopaněva vývoj ruského filmu.