Předchozí díly seriálu Zaniklé vesnice naleznete ZDE

„Nejmladšími osadami na kyjovském území byly osady nesoucí typicky německá jména, stejně jako ty, které se jmenují Lhota. Jde o osady vzniklé převážně při německé kolonizaci. Schönstrass máme doložen k roku 1292. Za dobu jeho vzniku můžeme předpokládat spíše druhou polovinu 13. století než neklidnou první polovinu 14. století,“ uvádí historik Rudolf Hurt v knize Kyjovsko.

U cesty z Brna

Časem se název měnil, až z něj byl Šenstras. Pro toho, kdo umí německy, není problém odhadnout, jak byl název vytvořen: od hezké cesty. „Schönstrass ležel na cestě od Brna, která už tehdy svým pěkným vzhledem dala podnět ke jménu,“ poznamenává Hurt.

Osada Šenstras ležela mezi Násedlovicemi Karlínem. Stejně jako další osady, a má za sebou dlouhý výčet majitelů. Převod z roku 1292 je současně prvním záznamem, který na existenci vsi upozorňuje. Toho roku ves prodala její majitelka Budka se svým synem Vítem z Loučky za sto pětapadesát hřiven čejkovickým templářům. Mezi dalšími majiteli byli například Jindřich z Lipé, bratři Albert a Vilém ze Šternberka či markrabí Jošt.

V roce 1437 ji získal Markvart z Malenovic a z Prakšic, a to s polovicí hor lovčických a s jedním podsedkem u lovčického kostela. Markvart pak získal i Násedlovice. Od té doby sdílel Šenstras společné osudy s Násedlovicemi. Podle Hurta to bylo v roce 1448, podle materiálů obce v roce 1446.

Ves zpustla, jako mnoho jiných na Slovácku za česko-uherských válek. „Ještě roku 1492 se mluvilo o šenstraském dvoře a o podacím právu šenstraského kostela. V 16. století se dostalo území této pusté vsi v užívání z největší části Násedlovickým. Velká část půdy byla připojena k násedlovickému dvoru, na jehož polnostech byla pak koncem 18. stol. vysazena ves Karlín spolu s novým dvorem Karlovem,“ uvádí Hurt.

Měl i kostel

Za česko-uherských válek zpustlo vícero vsí i v okolí Násedlovic. Byla mezi nimi i Stará ves, což byly původní Násedlovice. „Nacházela se západně od od dnešních Násedlovic, nad dambořickou zastávkou,“ píše se v knize Násedlovice 1994. Kapitola knihy o historii je sepsána podle záznamů rodáka Antonína Gály. Ten také přesněji popsal polohu Šenstrasu. Nejen on o této vsi mluví, na rozdíl od jiných, jako o poměrně rozsáhlé.

„Ležela u potoka Trkmanka. Vesnice se nacházela na konci velkého rybníka, v místech, kde se dnes polím říká Vsiska. Rybník byl vypuštěn počátkem 19. století. Osada měla také svůj kostel na návrší. Název se uchoval, místu se říká Kostelisko,“ píše se v knize. Staří pamětníci podle zápisků vyprávěli, že mnohokrát při orání objevovali zbytky hřbitova kolem kostela, sklepy a různé nářadí.