V jejich paměti bude uloženo: mmmááámmaa mmeeellee mmmaaassssoo. Od září se totiž tamní prvňáčci učí číst metodou Sfumato – splývavým čtením.

Jde o metodu, která existuje už několik let, ale do škol se dostává velmi pomalu. Už se začíná prosazovat i v okrese Hodonín. Škola v Lovčicích ukázala nyní tento způsob rodičům při dnu otevřených dveří.

„Všechny děti ve třídě už skutečně čtou. Jen ti nejslabší občas spletou písmenko. Děti opravdu čtou jako dospělí tím stylem, že oči jim jdou napřed,“ uvádí své zkušenosti s letošními prvňáčky ředitelka lovčické školy Denisa Dušíková. Podle ní také děti už od počátku lépe chápou i význam toho, co čtou.

„Jako učitelka jsem maximálně spokojená,“ hodnotí Dušíková. Problémy naopak pozoruje současně u některých loňských prvňáků, kteří mají dosud problém s chápáním čteného textu.

Uvedeným způsobem se učí číst také děti v Základní škole Vančurova Hodonín. Tam se vloni dokonce uskutečnilo školení metody Sfumato. „Zatím tímto způsobem učí jen jedna učitelka. Další dvě se k tomu chystají, vloni si ještě netroufly,“ informuje zástupkyně ředitele pro první stupeň Jana Jadámková. I podle ní jsou zkušenosti s novinkou jen dobré.

Základ nového způsobu spočívá v tom, že žáci jednotlivá písmena protahují tak dlouho, dokud nepřečtou písmeno následující.

Metodou splývavého čtení se tak děti od počátku učí číst s návyky, které mají při čtení i dospělí. V předstihu očima načítají písmenka, ještě než je skutečně vysloví. Tato dovednost dává vyspělému čtenáři, který má později předstih celých slov, dostatek času nejen pro rychlost čtení, ale zejména pro čtení s porozuměním.

„Sfumato také umožňuje respektování rozdílného tempa pro různé úrovně schopnosti každého jednotlivce,“ uvádí v instruktážních textech autorka metody Mária Navrátilová. Takřka revolučně působí její sdělení, že Sfumato minimalizuje vznik dyslexie.

Rozdílně pracuje i s dechem dítěte. „Každá hláska se tvoří přes dlouhou expozici a ke zkracování dochází postupným přidáváním dalších písmen. Výsledek? Žák nezadrhává, čtení je vázané, plynulé,“ vysvětluje Navrátilová. Ta nepovažuje slabikování, které na českých školách stále převládá, za vhodný návyk při čtení. U roztrhaného slova si podle ní dítě těžko spojuje zvuky s významem.

Rozpracovaná metodika učí pedagogy pracovat prostřednictvím hudební, dramatické i pohybové výchovy s hlasovým aparátem dítěte.

Zkušenosti pedagogů hovoří zatím v tom smyslu, že chytré dítě se naučí číst správně i metodou slabikování. Správné návyky si později vytvoří samo. Největším přínosem je ale pro méně nadané a potenciální dyslektiky. Ti čtou po učení hláskováním špatně a mají problémy s chápáním významu textu. Při Sfumatu ne.