Množství zničených vinohradů se ale v jednotlivých částech regionu různí. Zatímco Zemědělský podnik Mikulčice hlásí až třicetiprocentní ztráty. Například vinaři z Blatnice, Mutěnic, či Dubňan zatím škody odhadli do deseti procent.

„Na rozdíl od sadů, o kterých nemám zprávu, že by nám zmrzly, jsme přišli asi o třetinu vinic. Ty nám pomrzly především v dolinách,“ sdělil za Zemědělský podnik Mikulčice Radovan Mančík.

Téměř třetinové ztráty hlásí i Templářské sklepy Čejkovice. „Jsme vinařské družstvo a členy nemáme jen v Čejkovicích, ale po celé Jižní Moravě. Vinaři z Čejkovic ale hlásí ztráty asi třicet procent,“ informoval za Templářské sklepy Jakub Šamšula, s tím, že další ztráty vinařům přibyly už po zimních mrazících. „Začínají se projevovat poškození ze zimního období. Jak začala rašit očka, zjistili jsme, že nám mrazíky zanechaly pozůstatek v tom, že všechna očka nám nevyrašila,“ doplnil.

Vinaři se ale shodují, že mrazíky se objevují především lokálně a většinou poškodí jen část vinice.

„Zatím to vypadá, že jsme přišli tak o pět procent. Jakmile je ale nějaká mrazová kotlina, kde, jak my říkáme, mráz nestéká, riziko je větší. Do těchto míst dáváme odolnější odrůdy a musíme počítat i s tím, že se nám neurodí,“ zhodnotil asistent majitele společnosti Livi Dubňany Jiří Chytil.

„U nás se podobné problémy vyskytují kolem tratí třeba u různých lesíků. Záleží vždy na tom, kudy mráz šel. Co vím, tak mohl mít každý pomrzlých tak deset procent vinic. To je ale odhad,“ uvedl Václav Cícha z Cechu blatnických vinařů.

Nic zásadního

Obdobně hodnotil následky teplot, které se v republice objevily týden před zmrzlými i předseda občanského sdružení Búdy Mutěnice Vladimír Trávník. „Samozřejmě tu nějaké přízemní mrazíky byly. Poškození bych odhadoval do deseti procent, a to spíš u mladých výsadeb nebo hlav, které raší zespodu. Že by to ale bylo něco zásadního, o tom nevím,“ řekl Trávník.

Přesto ale dokáže počasí překvapit i zkušené odborníky. „Dost lidí mi řeklo nelogickou věc. Když je mráz, tak vždy jakoby sjíždí ze svahu dolů. Proto vždy nejvíc mrzne v údolí nebo na úpatí svahu. Teď mi ale kolegové řekli, že našli pozůstatky mrazů na vrcholu na kopci. Počasí je opravdu bláznivé,“ kroutil hlavou Šamšula.

Vinaři se přitom shodují, že v předchozích dvou letech počasí úrodu podstatně ovlivnilo.

„Poslední dva roky byla padesátiprocentní úrodnost. Loňský rok ještě dokonce o deset procent nižší. Úroda byla velmi špatná a čekali jsme, že letos to snad bude dobré a vína uděláme tolik, kolik potřebujeme. Každé takové pomrznutí pro nás bude znamenat další velké ztráty,“ doplnil Cícha s tím, že ohrožením pro vinice může být také nemoc peronospora i případné krupobití.

„Poslední dva ročníky byly slabé proto, že vinice špatně odkvetly. Kvetení je od konce května do poloviny června. To je hlavní období, na které čekáme, jak dopadne,“ uzavřel.