Jak totiž uvádí aktuální analytická zpráva sociologické výzkumné organizace PAQ Research, celorepublikově se na obory s maturitou hlásí téměř sedmdesát procent školáků. Na Hodonínsku však jen 63,5 procenta a na Břeclavsku dokonce pouze 55,3 procenta.

„Je otázka, jestli si děti věří, nebo ne, že by toto studium zvládly. Koncepčně se zabýváme tím, že bychom chtěli testovat v deváté třídě všechny děti. Nejenom ty, které se hlásí na střední školu. To by mohlo mnohé z dětí, které si nevěří, přivést k rozhodnutí, že mají na to, aby studovaly střední školu,“ reagoval na dotaz Deníku ministr školství s tím, že právě tyto testy by mohly být vstupenkou na střední školy. „Svým způsobem bychom tak obešli přijímací řízení na střední školy, které by si pak mohly vybírat studenty podle toho, jak uspějí v testu v deváté třídě,“ podotkl Balaš.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš navštívil spolu s trojicí poslanců po tornádu opravenou Mateřskou školu v Moravské Nové Vsi. | Video: Deník/Petr Turek

Jak ve stejný den informovala mluvčí krajské úřadu Alena Knotková o aktuálních krocích a plánech v jihomoravském školství a vzdělávání v poločase volebního období současné krajské koalice, posilování kapacity všeobecného maturitního směru vzdělávání patří mezi hlavní systémové kroky vedení Jihomoravského kraje. „V současnosti trend navyšování celkové kapacity v průměru o přibližně šest set míst ročně,“ přiblížila mluvčí. K navýšení kapacity má dojít ale především v Brně. A pokud se týká zavedení oboru technické lyceum napříč krajem, to je zatím v Břeclavi jen ve fázi diskuse.

Další oblastí, kde Břeclavsko, Hodonínsko i navštívené Veselsko pokulhává za celostátním průměrem, je počet žáků na jednoho asistenta pedagoga. Nad republikovým průměrem šestašedesáti dětí jsou všechny tři příhraniční lokality. Podle dat PAQ Research na Břeclavsku byl tento počet nejvyšší, a to šestaosmdesát dětí na jednoho asistenta. Právě ohledně jejich financování chystá ministerstvo změnu, kterou poslalo do připomínkového řízení s novelou školského zákona.

„Snažíme se koncepčně uchopit problém. V současnosti se asistent přiděluje dítěti, ne škole, což není pro asistenty příliš perspektivní. Přicházejí a odcházejí totiž právě s tím dítětem. Legislativní návrh by měl ale asistenty přidělit školám tak, aby je ředitelé mohli efektivně využívat. Věřím, že ještě na asistenty dostaneme do rozpočtu nějaké prostředky, které tam zatím ještě nejsou,“ uvedl ministr školství. Nový chystaný systém má dát větší perspektivu školám, samotným asistentům a v konečném důsledku také žákům.

Šéfa resortu provedl svou bývalou školou v Radějově současný poslanec a tamní obecní zastupitel Martin Hájek. Místní vzdělávací zařízení má v současnosti v jednotřídní mateřince pětadvacet dětí a malotřídní základní školu navštěvuje jednačtyřicet žáků. „Díky menším třídám je téměř pravidlem, že ke každému dítěti může pedagog zvolit individuální přístup, který je odbornou veřejností tolik žádaný. Naše škola funguje dobře, ale potřebovali bychom ji rozšířit,“ sdělil bývalý ředitel radějovské školy Martin Hájek.

Podle Balaše je přínos a význam malotřídek mnohem větší, než se na první pohled zdá. „Nebudu ten, kdo bude prosazovat likvidaci malotřídek. Naopak jejich rozvoj. Samozřejmě při tom musíme přemýšlet o ekonomických aspektech. Ty školy jsou dobré, fungují pěkně a děti jsou tam spokojené, což je to hlavní,“ dodal ministr.
Podle zmíněné analytické zprávy PAQ Research se Hodonínsko z okolí blízkých regionu vymyká v kritériu vzdělávací neúspěšnosti, a to konkrétně nedokončení základní školy. Celorepublikový průměr je 3,8 procenta, na Břeclavsku činí ještě méně 2,7 procenta, ale na Hodonínsku je to více než dvojnásobek, a to 5,6 procenta.