„Čeká mě tam několik dnů zápolení, ale bude i jeden den volna, takže budu mít možnost si prohlédnout Paříž, kde jsem zatím nikdy nebyla,“ říká žákyně deváté třídy, které už dávno nestačí psát jen během výuky. Speciální výukový program pro školy má nainstalovaný i doma.

Ještě než v červenci vyrazí do Francie, porovná svůj um v květnu na mistrovství republiky a ještě jej zdokonalí na dvou soustředěních.

Psaním všemi deseti prsty se zabývá už od šesté třídy. V počátku jen ze zvědavosti. „Dřív mě něco takového vůbec nezajímalo. Ani jsem netušila, že existují soustředění v psaní na klávesnici. Všechno začalo až s příchodem současného ředitele,“ vyzdvihuje zásluhy ředitele školy Antona Ivánka. Ten zavedl volitelný předmět, ve kterém používá speciální výukový program.

„V Miloticích jde už o třetí školu, kde jsem s touto výukou začal. Už třetím rokem jezdíme po soutěžích a naše děti nemají v okolí konkurenci,“ říká ředitel.

Na svých předchozích působištích neměl dost času, aby dokázal s žáky více, i když i tam byli šikovní jedinci. V Miloticích se mu podařilo svěřence podchytit brzy a je to poznat. Právě Simona ale zaznamenává největší pokroky. „Nikdo z mých svěřenců to zatím nedotáhl tak daleko. Pro pedagoga je to hřejivý pocit, když odborník o jeho žákovi řekne, že je tak dobrý, že na má na mistrovství světa,“ doplňuje Ivánek. Ten navíc upozorňuje na kvality zmíněného programu, který je natolik propracovaný, že děti skutečně vede. Pokud se něco nenaučí pořádně, dál jich nepustí. Důležitá je také možnost srovnání v soutěži.

„Brzy poté, co jsme s učením psaní ve škole začali, jsme jeli na soutěž do Hodonína, kde jsem skončila druhá. To mě ohromně motivovalo, začalo mě to skutečně bavit,“ připomíná Simona moment, od kterého je psaní na klávesnici nejen učebním předmětem, ale hlavně zábavou. Od té doby absolvovala mnoho klání, ne vždy ale uspěla. Pravidelná soustředění a domácí dril ji ale posunuli daleko před její spolužáky.

Před rokem byla poprvé na mistrovství České republiky v Karviné. Tehdy se mezi prvními neumístila. Tentokrát si věří víc. I kdyby ale neuspěla, o účast v Paříži nepřijde. O tom už odborníci rozhodli na základě dřívějších výsledků a jejich zkušeností ze soustředění, kde s žáky pracují.

Počítá už i s tím, že nabyté schopnosti v budoucnosti uplatní v zaměstnání. „Zatím ještě nevím, co bych přesně ráda dělala, ale může to být třeba zapisovatelka u policie nebo překladatelka,“ říká o své budoucnosti.