„Můžeme přijmout ještě šest dětí. V minulých letech jsme přitom místa vždy zaplnili. Před čtyřmi lety jsme dokonce žádali o výjimku, abychom mohli vzít o dvě děti více. Zkusili jsme se letos obrátit na okolní obce, ale zatím se nikdo neozval,“ uvedla ředitelka Základní a mateřské školy v Žeravicích Blanka Kohoutová.

Také v blízkém Bzenci je situace podobná. Školka tam v minulých letech žádala spíše o výjimky, aby mohla přijmout do mateřinky dětí více. Jak dodal ředitel bzenecké školy Jiří Adamec, pod zařízením fungují školky tři a v tomto roce po dlouhé době poprvé jsou volná místa na pracovišti ve Bzenci-Kolonii. Na dalších dvou místech pak byly bez problému přijatí všichni žádající.

Tradičně volno mívá mateřská škola ve Skoronicích. Doplňuje stavy žádostmi z okolí. Po okolí už je tím známá. Ačkoliv ve Skoronicích v tomto roce zápis ještě nebyl, školka už nyní eviduje žádosti rodičů z okolí, kteří tušili, že budou ve svém bydlišti odmítnuti.

Někde je i hůře

Výrazně lepší situace je také ve Vracově. Školka sice bude odmítat jako v minulých letech, ale podstatně méně. Dříve nemohla přijmout vždy více než dvě desítky dětí. Vloni dokonce třicet. Letos to bude zřejmě jen třináct. A to právě proto, že může nabídnout podstatně více míst za odcházející předškoláky.

Je pořád ale ještě hodně škol, kde situace se zamítáním žádostí o přijetí dětí pokračuje stále stejně a zlepšení se letos ještě nekonalo. „Několik dětí jsme museli odmítnout. Jejich počet je ovšem zhruba stejný jako dříve,“ popsal situaci ve Svatobořicích-Mistříně ředitel tamní základní a mateřské školy Zbyněk Mašek.

Dokonce se najdou i místa, kde se situace zhoršila a školky budou odmítat více než dříve. Není jich ale mnoho. Takový stav je například ve Velké nad Veličkou nebo Kostelci, kde je dokonce převis poptávky nad nabídkou téměř dvojnásobný.

V klidu tak mohou být stejně jako jindy kompetentní osoby ve větších městech, kde se vyskytuje více zařízení. Hodonín, Kyjov i Veselí nad Moravou už v minulých letech, kdy poptávka po místech ve školkách kulminovala, hlásily, že není třeba otvírat nové třídy. I kdyby to třeba bylo, v těchto městech je zpravidla k dispozici minimálně jedno zařízení, kde rozšíření počtu tříd není větším problémem.

Například Kyjov už má po zápisech a situace je přesně taková. Žádostem bude vyhověno a nová třída není potřebná.

Ve větších městech je problém spíše v tom, že ředitelky či ředitelé se musí po zápisech sejít, aby si porovnali žádosti. Mnozí rodiče totiž zkoušejí štěstí v několika školkách současně.