Nejprve je postrašila vyhláška, poté Evropský parlament.
„Kuchyně měly do roku 2007 splňovat požadavky Evropského parlamentu a Rady o hygieně potravin, ještě teď nám však chodí žádosti o prodloužení lhůty,“ řekla vedoucí oddělení dětí a dorostu Marcela Hadámková z hodonínské hygieny. Jídelny však začaly s úpravami již po vydání vyhlášky číslo 137 o hygienických požadavcích na stravovací služby.

„V podstatě jsme neměli problém s požadavky Evropského parlamentu. Vše jsme změnili už podle vyhlášky. Ta byla určitě přísnější, nařizovala nám víc,“ uvedla vedoucí kuchyně hodonínské Základní školy Vančurova Blanka Piťová.

Součástí nového systému v jídelnách jsou i takzvané kritické body. „Jedná se o určení problematických věcí, které v kuchyni najdeme. Například nízká teplota při podávání obědů. Body si napíšeme a každý den si značíme, jak jsme byli úspěšní,“ vysvětlila Piťová.
Podle ní je to jednoznačná výhoda, protože se jídelny mohou samy kontrolovat, a předcházet tak chybám.
Původně se zdálo, že hlavním problémem budou peníze, dnes je však situace ve většině škol dobrá.
„Myslím, že jídelny i vedení škol se snaží mít vše v pořádku,“ dodala Hadámková.

Dnešní děti jsou již tedy zvyklé na kuchařky se síťkou na hlavě a s ochrannými rukavicemi.
„Kuchařky se musely odnaučit nosit prstýnky, protože to směrnice nedovolují. Ale zvykáme si,“ řekla vedoucí kuchyně z veselské školy Hana Šeleová. I hygiena je s jídelnami na Hodonínsku celkem spokojena. „Situace se zlepšila, ale dozor musí pořád být. Kontroly provádíme minimálně jednou ročně,“ upozornila Hadámková.
Samy kuchařky a zaměstnanci v jídelnách si také myslí, že jsou na tom co do splňování předpisů dobře. „Myslím si, že úroveň jídelen je zde dobrá,“ zněla nejčastější odpověď dotazovaných vedoucích.