Právě nyní tam pracovnice muzea instalují expozici této tradice, která aspiruje na zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

„Jízda králů se dochovala jen na čtyřech místech Slovácka- ve Vlčnově, Hluku, Kunovicích a Skoronicích,“ připomíná etnografka muzea Taťána Martonová. „O tom, zda se jízda králů dostane do privilegované skupiny jedinečných zvyků mezi verbuňk, hlinecké masopustní masky a sokolnictví, se bude rozhodovat letošního listopadu na ostrově Bali,“ dodala odbornice.

Kyjovská výstava se snaží zachytit bezprostřednost tohoto zvyku, který trvá pouhých několik hodin a jejichž aktéry jsou mladí muži na vyzdobených koních obcházející vesnici dům od domu a veršovanými průpovídkami vítají jejich majitele, žádajíc příspěvek na „chudobného krále“. Ten je přestrojený v ženských šatech a má růží v ústech na znamení mlčenlivosti. Vedou jej mezi sebou dva ochránci – pobočníci s tasenými šavlemi.

„Funkce jednotlivých jezdců jsou přísně dané. V čele průvodu jede praporečník, za ním vyvolávači, děkovníci, pobočníci s králem, za kterým jede zbytek jezdců. Průvod uzavírá vůz s vybranými dary, které slouží na umoření nákladů spojených s přípravou zvyku, na který je třeba se chystat dlouho dopředu,“ vysvětluje Martonová.

Jak etnografka doplňuje, organizaci má tradičně na starosti Marie Holcmanová, dcera Vojtěcha Holcmana, který stál za obnovou tohoto zvyku ve Skoronicích v roce 1943. Od té doby uspořádaly Skoronice v nepravidelných intervalech jednatřicet jízd a od roku 1956 ji pravidelně předváděly na Slováckém roku v Kyjově. Na tom letošním, v neděli 14. 8., ji pojedou po dvaatřicáté.

Kdo by si chtěl navodit neopakovatelný zážitek z jízdy, může už ve čtvrtek 11.8. do Vlastivědného muzea na výstavu před velkoplošnou fotografii jízdy z roku 1984, která vtáhne diváka do ulic Skoronic a umožní mu být přítomen samotnému vyvolávání. Dva pobočníci na ní ve svátečních krojích chrání uprostřed sedícího krále na běloušovi. Na vše dohlíží praporečník. Na schematizovaném voze si jízda odváží dary, které získala během své obchůzky.

„Výstavy připomene i život a dílo obnovitele tohoto zvyku Vojtěcha Holcmana, písmáka, regionálního vlastivědného badatele, divadelníka a dlouholetého starostu Skoronic. Pro zvlášť zvídavé návštěvníky jsou připraveny kopie vyvolávání ze Slováckého roku v Kyjově 1956, ze sjezdu skoronických rodáků 1958 a ze Slováckého roku v Kyjově 1991,“ doplňuje jedna z autorek výstavy.

Tvořiví návštěvníci si pak vyzkouší vlastnoručně vyrobit některou s papírových ozdob, kterými se pyšní nazdobení koně. A ti nejmenší dostanou možnost si složit dva obrázky skoronických jezdců na speciálně vyrobených kostkách.