„Oblast Vala, kde oppidum stálo, leží z větší části na pozemcích státu, jež spravují Lesy ČR. Navíc jde o chráněnou oblast Natura 2000,“ uvedl první překážky starosta Sobůlek Zdeněk Pantlík. Problémy předpokládal spíše u druhé z nich. Při prvním dotazu na krajský odbor životního prostředí se ale ukázalo, že plán keltského opevnění by mohl být s ochranou lokality slučitelný. Bude k němu ale třeba posudek autorizovaného znalce.

Hůře obec dopadla u majitele potřebného pozemku. Pronájem je podle Lesů ČR možný jen na pět let, což je vzhledem k rozsahu projektu málo. Zůstala tedy jen možnost koupě. „Vzhledem k tomu, že se jedná o ucelený lesní komplex v majetku státu o celkové výměře nad 10 ha, neodpovídá případný prodej kritériím arondačního programu LČR o scelování majetku (nejde o odloučený lesní pozemek),“ stojí v zamítavém vyjádření lesního správce.

Plán tak skončil ještě dříve, než mohl skutečně začít. Jestli bude pokračovat v jiné podobě, to rozhodnou zastupitelé na dalším jednání.

Posunout se s projektem na pozemky obce nelze, protože ty už leží mimo vrch se zachovanými valy. Oppidum, navíc jako tvrz sloužící k obraně, musí stát na vrcholu kopce a ne v jeho svahu.

„Podle historických pramenů stála v Sobůlkách ještě velmi drobná tvrz v lokalitě Turečák. Tento malý vrcholek je ale položený nízko a stavět tam oppidum není opodstatněné. Navíc je tam daleko méně místa. Vešla by tam jen malá keltská vesnička,“ uvádí záložní variantu Machala. Náhradní plán je ale jen zlomkem toho, co obec plánovala původně.

„Je to velká škoda. Takto pojatých zařízení je republice minimum a region by to oživilo. V našem případě by šlo navíc o rekonstrukci skutečného oppida v jeho původním místě. To je ojedinělé,“ upozornil nadšenec historie a historického šermu. Podobné zařízení je nejblíže v Letovicích na Blanensku. To je ale už druhý rok zavřené.

Tak přibližně vypadá zrekonstruovaná podoba oppida, které stálo nad Sobůlkami.

Plánované oppidum v Sobůlkách bylo natolik rozsáhlé, že by umožňovalo i pořádání různorodých akcí. Keltské hradisko nad Sobůlkami bylo podle autora knihy Sobůlky Vincence Vozara ve tvaru elipsy, jejíž velká osa měřila 235 metrů a malá osa 165 metrů. „V severním ohnisku hradní valové elipsy ční do výše dvanácti metrů příkrá homole tvaru komolého kužele, na níž spočívala hradní věž,“ píše v knize. Pozůstatky člověk dodnes v místech objeví, musí ale přímo na místo. Lokalita je zarostlá lesem, takže z dálky zmíněná homole nebo zůstatky valů nejdou přes stromy vidět.

Plán Zbyňka Machaly a obce počítal i s obnovou unikátního prvku, kterým byla dvojitá boční brána s komorou. Ta podle průzkumu a dochovaných prvků v hradisku Vala skutečně byla. Nejsou přitom důkazy, že by takovou bránu mělo ještě jiné oppidum na území ČR. Obec si od projektu, který chtěla uskutečnit s pomocí evropských fondů, slibovala zvýšení atraktivity regionu i cestovního ruchu.

Moravské území bylo Kelty zasaženo podunajským invazním proudem již v průběhu pátého století př. n. l. Druhá keltská vlna ho obsadila v první polovině čtvrtého století. Po dalších dvou stech letech ale jejich vliv upadal a s příchodem nového letopočtu je na našem území začali nahrazovat Germáni.