Do vinohradu přiletí hejno hladových ptáků, kteří drápy strhnou na zem sladké bobule hroznů. Některé ozobou, zbytek nechají na zemi. V každém případě úrodu znehodnotí. Celý výjev trvá asi jen minutu, škody jsou ale velké. Špačci jsou každoročním problémem vinařů, který je stojí i statisíce. Veselí nad Moravou už připravilo opatření. Od patnáctého srpna do jedenatřicátého října povolilo jejich plašení, a to střílením do okrajů hejn.

„Ve správním obvodu Městského úřadu Veselí nad Moravou se vyskytuje hejno špačků obecných čítající odhadem minimálně tisíc jedinců. Lze tedy uplatnit odchylný postup spočívající v usmrcování jedinců špačka obecného z důvodu prevence závažných škod na úrodě révy vinné na vinicích, za podmínek stanovených touto vyhláškou,“ informuje vyhláška města.

Na špačky ale nemůže vystřelit úplně každý. Vyhláška to povoluje pouze těm, kteří mají oprávnění lovit zvěř a kteří se předem písemně ohlásí na Městském úřadě ve Veselí nad Moravou na odboru životního prostředí.

Lidé, kteří se rozhodnou chránit své vinohrady odstřelem, musí také nahlásit, kolik ptáků usmrtili, a odevzdat ornitologický kroužek, na němž bude datum a lokalita zástřelu.

„Zákonné podmínky jsou dané ve vyhlášce, kde je přesně stanoveno, že se může střílet pouze do okraje hejna. Pokud už hejno letí pryč, střílet se nesmí,“ doplnil vedoucí veselského odboru životního prostředí Petr Michna. S flintou navíc mohou lidé na špačky vyjít pouze do viničních tratí, které jsou mimo území Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.

Vinaři však zatím škody ještě nehlásí. Shodují se totiž, že špačci se na vinice vrhnou až tehdy, když zemědělci sklidí kukuřici, což bude za několik týdnů.
„Zatím jsou tu hejna, ale je to minimální, stěhují se. Vypukne to, až se sklidí kukuřice,“ potvrdil František Polehňa z Blatnice pod Svatým Antonínkem. Právě ten si se špačky v minulosti užil své. V uplynulých letech se škody, které na jeho vinicích hejna ptáků způsobila, vyšplhaly ke statisícům.

„Mám dost vinic a vždycky hejno sedne někde lokálně. Není žádnou vzácností, že tam vznikne osmdesát procent škody,“ posteskl si vinař. Ten dokonce zažil situaci, že se do vinice špačci pustili v době, kdy v ní byli lidé. „Srážel jsem je rukama i lokty. Jak jsou hladoví, sedne celé hejno, a už je z vinice nedostanete. Byli jak sarančata,“ vzpomíná vinař.

Podle něj navíc špačci hrozny ze střapce pouze shodí drápy na zem a zkonzumují pouze část bobulí. „Na zemi zůstane devadesát procent znehodnocených hroznů,“ poukazuje Polehňa.

Ten začal proti špačkům používat, jako jednu z možných ochran, sítě. Vzhledem k rozsáhlým plochám vinic ale přiznává, že jde o dražší variantu ochrany. Sítě totiž musí někdo natáhnout a smotat.

Vinaři tak využívají většinou další dva typy ochrany, a to buď plynový plašič, nebo plašič, který vydává zvuk. „Buď jsou to plynová děla, která se dají nastavit na určitou frekvenci, nebo jsou to plašiče, které vydávají zvuky dravých ptáků, což si myslím, že pomáhá,“ vysvětlil vinař Antonín Straka z Blatnice.

Právě elektronický plašič, který vydává zvuk dravce, si pochvaluje petrovský vinař Petr Klásek. „Vloni jsem použil plašič poprvé a neměl jsem žádné škody,“ uzavřel Klásek.