Zvířata v chladu neprospívala, což se na jejich paroží negativně odrazilo. Takové je zjištění hodnocení trofejí spárkaté zvěře, které se uskutečnilo o víkendu v Hodoníně.

„Nejvíce se špatné loňské počasí odrazilo u srnčích trofejí. Zatímco vloni jsme udělili v ČR výjimečných třiatřicet medailí, letos je to jen jedenáct,“ uvedl předseda hodnotitelské komise Radovan Mančík. Jak vysvětlil, paroží roste nejlépe v teplých a slunečných dnech. Těch bylo v roce 2010 málo.

Podobně špatný ročník byl podle Mančíku naposledy před čtyřmi lety. Přesto mají podle něj myslivci šanci zabodovat na celostátní přehlídce. „Řadíme se mezi nejlepší okresy v republice. I s méně trofejemi si troufám tvrdit, že uspějeme,“ věří Mančík.

Hodnotitelům prošlo v sobotu rukama kolem tisíce trofejí srnců, sto čtyřiceti daňků, sedmatřiceti jelenů, asi dvou desítek muflonů, sedmnácti kňourů a navíc ještě lebky lišek, prasat či jezevců.

Radost dělá myslivcům v posledních letech kvalita dančích trofejí. Je to zásluhou radějovské obory. Tamní chov je odlišný od běžného života ve volné přírodě. Daňkům prospívá, takže kvalita paroží je vysoká. „Je to také tím, že se prodlužuje věk zvěře. U daňka je to teď mezi devíti až jedenácti lety. Před pár lety se daňci stříleli už ve věku sedm až osm let. Nedozráli. Parohy jsou nyní proto kvalitnější. V oboře bylo teď kolem patnácti medailí,“ uvedl Ivan Pavlík, který dančí trofeje hodnotil.

Paroží daňků je podle něj kvalitní také od kusů z okolí Hrubé Vrbky. Na slovenském pomezí také občas přeběhnou na naše území kusy ze sousední země, kde jsou velmi kvalitní.

Nejpodstatnější je u dančího paroží velikost a tvar lopaty. Musí být plynulá a plochá. Plocha má být co největší, okraje krajkované. „Letos nejlepší byla trofej daňka, kterého v radějovské oboře ulovil její majitel Leoš Novotný. Získala dvě stě třináct bodů. To odhaduji na pátý až šestý nejlepší výsledek v ČR,“ vyzdvihl podařený kus Pavlík. Podle něj jde dokonce o výjimečný kus. Jak dodal, poslední daňčí trofej s více než dvěma sty body byla na území okresu Hodonín na počátku osmdesátých let minulého století.

Všechny trofeje pak lidé uvidí na chystané výstavě, která se uskuteční v Kyjově jedenáctého a dvanáctého března.

Loňský špatný rok se projevil také na úmrtnosti mláďat. Špatnou zprávou ale je, že to nebylo vinou počasí a už vůbec ne práce myslivců. Stalo se tak hlavně vinou návštěvníků lesa. „Dostalo se ke mně více zvířat než jiné roky a více než třetinu už nebylo možné zachránit. Lidé mláďata sebrali, pár dnů je nechali na hraní dětem a pak je těžce dehydrované přinesli, když už vlastně umírali,“ uvedla zkušenost roku 2010 provozovatelka záchranné stanice ve Vracově Zdeňka Čajková. Lidé podle ní sebrali mláďata úplně zbytečně, nebyla zraněná, ani například plná parazitů. Vůbec tedy nešlo o opuštěná mláďata a lidé je svým zásahem v podstatě zabili.